Foto

Autoři Kosmíru David Suchopárek a Ingrid Račková. Že bude historické centrum města zdobit umělecká plastika, ocenil při slavnostním představení starosta Luděk Štíbr.

Vstup do letního kina ozdobila socha rakovnických výtvarníků

Skleněný Kosmír mění barvy a nálady

RAKOVNÍK. Ve tvaru hlavice palcátu „levituje“ nad pilířem brány do letního kina. V jeho skleněné ploše se odráží denní obloha a každým okamžikem vytváří jiné barevné obrazce. Jakoby chtěla kolemjdoucího přimět zvednout zrak a vytrhnout z každodenních starostí: „Člověče, neboť smutný, kráčej s pokorou po tomto světě… Jen vesmír je věčný.“

Umělecká skleněná socha Kosmír je završením architektonického řešení rekonstrukce vstupu do letního kina v Rakovníku. Ve středu 6. listopadu ji rakovnické veřejnosti slavnostně předala Ingrid Račková a David Suchopárek. Manželská dvojice výtvarníků společně pracuje pod značkou IRDS studio. Oba vyučují za rakovnické ZUŠ.

V úvodu vysvětlili, že sklo není typický sochařský materiál a že zadání od města znělo: vytvořit skleněný okrašlovací prvek na betonovém pilíři. „Chtěli jsme, aby socha byla vzdušná, vznášela se a byla v kontrastu se syrovým betonem vstupní brány do letního kina,“ upozornil David Suchopárek.

Skulptura je sestavena ze čtyř shodných trojúhelníkovitých segmentů z čirého kaleného plochého reflexního skla Stopsol, se zatavenou dichromatickou folií. Skla mají v dolní třetině čtvercové výřezy, jimiž jsou diagonálně nasunuta na překlad vrchního výklenku vysokého betonového pilíře. Tvoří samonosný skelet, jehož čistě skleněná konstrukce umocňuje vizuální éteričnost výsledného, jakoby se vznášejícího geometrického krystalu.

„Socha má dvojí vnímání. Denní a noční. Přes den je proměnlivá, protože do sebe absorbuje veškeré odrazy. Ty se zároveň odráží od skleněných tabulí navzájem. Když kolem ní procházíte, tak se její barevná škála stále mění. V noci na ní svítí reflektor a socha se v podstatě zastaví a stane se z ní zářivé fluidum – maják, který energii načerpanou přes den začne vysílat do okolí svojí barevností,“ upozornila Ingrid Račková.

A kde vzali výtvarníci inspiraci k vytvoření díla v hodnotě 450 tisíc korun? Podle Davida Suchopárka se inspirace dostavuje až při samotné tvorbě. Důležitý je čas a odstup. „Inspiraci námětu objektu najdeme v pokračování historické linie tajuplných symetrických architektonických prvků v nesčetných tvarových variantách nacházejících se po celém světě na sloupech, stavbách či pilířích vstupních bran. Význam je vykládán jako ozdobné dekorace i neurčité symboly zprostředkovávající ochranu a štěstí. Jelikož jsou vždy na vrcholu a vidět proti nebi, pocitově propojují stavby s vesmírem, kosmem,“ doplnil David Suchopárek.

Sláva Vaic

« Zpět