Co si myslí o záměru Ivan Kasalický, bývalý starosta a ochránce přírody?

*Národní park Křivoklátsko je příležitostí i pro zdejší region

KŘIVOKLÁTSKO.Usnesení zastupitelstva Středočeského kraje, které podpořilo vládní záměr zřízení Národního parku Křivoklátsko (NPK), rozjelo kampaň proti tomuto záměru, provázenou peticí proti. Na tu jsem zareagoval peticí PRO.

Historie záměru

Příprava pokročila zohledněním řady námitek, zpřesněním rozlohy zákresem do katastrální mapy. Zpřesňují se i principy ochrany území. Uskutečnila se různá setkání v obcích, kulatý stůl v poslanecké sněmovně, setkání s hejtmankou kraje, s ministrem životního prostředí nebo dokonce s prezidentem republiky. Na besedách byly zodpovězeny zásadní otázky a vyvráceny různé omyly a nepravdy.

Odpůrci NPK však stále omílají to, co jim bylo již několikrát vysvětleno.

Již po vyhlášení CHKO Křivoklátsko v roce 1978 bylo v odborných kruzích jasné, že část Křivoklátska svými přírodovědnými hodnotami přesahuje význam své kategorie a koncem 80. let bylo Křivoklátsko prohlášeno územím hodným návrhu na zřízení NP. Napřed ale byla vyhlášena Šumava, pak Podyjí a potom České Švýcarsko, a to kvůli přeshraniční spolupráci. Křivoklátsko ale stále je územím nejen nadregionálního, ale minimálně evropského významu. Vyšlo o tom několik výborných publikací. Mnoho kvalit Křivoklátska je prezentováno formou řady naučných stezek, déle jak 20 let funguje IS CHKO na Křivoklátě. Zájem je ale ze strany místních bohužel slabý.

Údajná dostatečnost CHKO

Záměr zřízení NPK narazil na odpor části veřejnosti, zejména lesnické a myslivecké, v poslední době i ze strany obecních samospráv, a to obcí přímo dotčených zřízením NPK i těch, kterých se vlastně záměr netýká nebo jen velmi okrajově. Častým argumentem je tvrzení, že statut CHKO je pro ochranu Křivoklátska dostatečný. Toto tvrzení není založeno na odborných, vědeckých argumentech, ale na provozních, ekonomických a zájmových stanoviscích. Např. studie, kterou na objednávku Lesů ČR vypracovala Lesnická fakulta ČZU, přírodovědecké a environmentální aspekty neřeší, ani nehodnotí dlouhodobý efekt statutu CHKO na přírodu Křivoklátska. Sice se od doby vyhlášení CHKO objevilo několik dříve nevídaných nebo vzácných druhů, ale to nemá s tímto statutem nic společného, to je jev celoevropský. Ochranářské mapování a biologický průzkum ukazují, že dochází spíše k negativnímu vývoji, ke ztrátě biodiverzity. Týká se to především zemědělské krajiny CHKO, míst s intenzivnější návštěvností, včetně mnoha významných bezlesí a vodotečí uprostřed NPR. Naopak se i křivoklátská příroda začala nebezpečně zaplňovat druhy geograficky nepůvodními, až invazními.

Dokončení na str. 4