Rozvědčík Jaroslav Franěk.

Poslední přání Jaroslava Fraňka bude splněno

Nedaleko Rozvědčíka vyroste kaplička

NEZABUDICE. Přání odsouzenců se mají plnit i přes hradby věků. Někdejší československý legionář a rozvědčík v Indočíně Jaroslav Franěk se za protektorátu zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa, což se mu stalo osudným. Po zatčení gestapem 1. července 1943 byl odveden v berlínské káznici v Plötzensee na popravu.

Předtím napsal své ženě Antonii dopis na rozloučenou. V něm vyjádřil přání na vystavění kapličky u jeho rodných Nezabudic. „Dovolí-li ti to poměry, nech vystavět na seči nad modříny malou kapličku v podobě podkovy. Děkuji ti ještě mnoho za několik krásných let života, které jsme v našem krásném Skřivánčím údolí prožili. Neplač, mně již je lépe.“

Po osmdesáti letech se dojemné přání legendárního rozvědčíka dočká naplnění. Nápad vznikl loni v červnu během každoroční vzpomínky výročí úmrtí Jaroslava Fraňka. „Otcem myšlenky na vybudování kapličky je Zdeněk Šámal a jeho syn Theodor. Při svém bádání v archivech se dostali k dopisu, uloženému ve sbírce rakovnického muzea, který psal Jaroslav Franěk na rozloučenou svojí ženě. Myšlenka se okamžitě setkala s velkou odezvou a ozvali se další lidé, kteří na vytvoření kapličky chtěli přispět,“ popisuje místopředsedkyně Muzejního spolku královského města Rakovníka Kateřina Blažková.

S motivem podkovy

Autorem návrhu zděné kapličky s motivem podkovy je rakovnický výtvarník Dalibor Blažek. Realizace proběhne ve spolupráci s obcí Nezabudice, Muzeem T. G.M. Rakovník a Muzejním spolkem královského města Rakovníka.

Velkým otazníkem bylo, kde by kaplička měla stát a byla tak naplněna vůle odsouzeného. „Z dopisu Jaroslava Fraňka to úplně jasné není. Nakonec jsme usoudili, že nejlépe bude umístit ji na obecní cestu směrem na Nezabudice. Zároveň to bude nedaleko od hostince U rozvědčíka,“ říká Kateřina Blažková.

Sílu a radost

Podle Zdeňka Šámala poslední myšlenky Jaroslava Fraňka mířily do rodného Křivoklátska, k lidem a místům, které měl rád. Vzpomínky na Křivoklátsko jej neopouštěly v zákopech první světové války i během legionářské anabáze napříč nekonečnými ruskými dálkami. A jak víme z jeho dopisů, dodávaly mu sílu a radost i během dvouletého věznění v německých káznicích a v těch nejtemnějších okamžicích, kdy slunce už definitivně mizelo za obzorem a neodvratný konec byl blízko.

„Jaroslav Franěk se bohužel nikdy nedozví, že se vlastně dočkal nesmrtelnosti. První pomník si, aniž by to tušil, postavil sám. V roce 1934 vyrostla nad ústím Tyterského potoka do Berounky zájezdní restaurace, kterou pojmenoval U rozvědčíka. A tento Fraňkův Rozvědčík je pojmem, který dodnes znají generace vodáků i lidí, jejichž cesty se třeba jen okrajově protnou s Křivoklátskem.

A na místě jednoho pomníku se začal rodit i druhý. Tentokrát literární, o který se postaral někdejší malý rybář a později uznávaný spisovatel Ota Pavel. Právě tady, nad pstruhovými vodami Tyterského potoka Jaroslava Fraňka poznal a zvěčnil ve svých povídkách.“

Přispějte i vy

Podle Kateřiny Blažkové na vytvoření památeční kapličky probíhá veřejná sbírka. „Předpokládaná hodnota díla včetně instalace je 39 tisíc korun. Po dohodě s realizátory a z důvodu transparentnosti jsme zvolili sbírku prostřednictvím nadace Donio. Prozatím je vybráno 44 450 korun a do ukončení sbírky zbývá 47 dní. Pokud se vybere více, budou prostředky použity například na kvalitnější materiály a další náklady s realizací díla spojené,“ řekla nám uprostřed minulého týdne Kateřina Blažková.

Přispívat můžete prostřednictvím stránek Muzea T. G. M. v Rakovníku nebo přímo na Donio.cz.

Sláva Vaic