Starostové obcí z Křivoklátska bojují proti národnímu parku od samého začátku. Založili svazek, kde je nyní 29 obcí.
Proti národnímu parku vystupují další odborníci
Petice žádné změny nepřinesla
KŘIVOKLÁTSKO. Čas, kdy chce Ministerstvo životního prostředí vyhlásit křivoklátské lesy národním parkem, se zřejmě blíží. Některé obce ale stále nemají vypořádané námitky, petice s více než jedenácti tisíci podpisy také nic nezměnila, a podle starostů se nezměnila ani komunikace ze strany ministerstva. Navíc z ostatních národních parků zaznívají nesouhlasy s nastaveným stavem. Vláda ale trvá na svém a národní Park chce i přes veliký odpor na Křivoklátsku vyhlásit.
„Aktuální informace jsou takové, že obce nemají vypořádané námitky, které podaly k záměru na vyhlášení národního parku. Obec Karlova Ves je mezi nimi. Je tři měsíce po projednání petice a nestala se žádná změna v komunikaci ze strany Ministerstva životního prostředí,“ řekla starostka obce Karlova Ves a předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Iveta Kohoutová.
Komunikace se nezměnila
Změna nenastala ani přesto, že petiční výbor Parlamentu ČR přijal po projednání petice usnesení, ve kterém uvedl, že petice proti vyhlášení národního parku Křivoklátsko obsahuje závažné argumenty a vyzval Ministerstvo životního prostředí k jejich řešení a o zintenzivnění komunikace s místními občany.
Naopak do svazku obcí, který je proti vyhlášení národního parku, přistupuje další obec. Tou je Hradiště, kde tento krok schválili místní zastupitelé. Svazek tak bude nyní čítat celkem 29 obcí z Křivoklátska.
Otevřený dopis ministrovi
Otevřený dopis týkající se záměru vyhlášení národního parku na Křivoklátsku zaslala před několika dny ministrovi zemědělství Marku Výbornému Česká lesnická společnost Křivoklát. V něm poukazuje na to, že bohatost Křivoklátské přírody vychází z historické péče a národní park by naopak znamenal konec křivoklátského lesnictví.
„Současné křivoklátské lesy jsou perlou, kterou budovaly po dobu delší než 300 let desítky generací lesníků spolu s majiteli lesů. Vycházelo se ze stavu lesů, které byly po staletí pouze exploatovány neřízenou těžbou, spásány dobytkem a vypalovány pro převod na zemědělské využití. Celé křivoklátské lesy jsou pozměněny lidskou činností, po staletí se v nich hospodařilo a byly dlouhodobě vychovávány jako lesy hospodářské. Výsledkem práce lesníků, jejich umu i citu, jsou dnes lesní porosty, které nemají v českém vnitrozemí obdoby,“ stojí v dopise.
Pisatelé upozorňují i na to, co by přinesl národní park. „Současné lesní hospodaření na Křivoklátsku je postaveno na principech trvale udržitelného hospodaření, a ukazatele, které ho definují, se neustále zlepšují. Nejedná se tedy pouze o současný stav, ale o trvale pozitivní trend. Dřevo je naše jediná obnovitelná surovina, a tak o lesní půdu, schopnou produkovat užitkové dřevo, bude brzy stejná nouze jako o zemědělskou půdu, schopnou produkovat potraviny. Současný stav lesů i lesního hospodářství na Křivoklátsku to zatím umožňuje. Národní park, ponechaný velkoplošně přirozenému vývoji, by znamenal konec křivoklátského lesnictví.“
Otevřený dopis premiéru Fialovi už před časem zaslali take starostové obcí.
České Švýcarsko i Šumava
A proti fungování národního parku vystoupili i zástupci obcí, které leží v Národním parku České Švýcarsko. „My se s nimi naprosto ztotožňujeme a pomalu se přidávají i obce z Národního parku Šumava,“ řekla Iveta Kohoutová.
Ve výzvě Otevřete České Švýcarsko apelují zástupci obcí a soukromníci na změnu pravidel, které je ovlivňují v každodenním životě a které s sebou přináší národní park. A to zejména na omezení, které nastalo po největším požáru na území parku a do dnes nebylo vyřešeno. Upozorňují však i na chyby v celém systému parku.
„Aktuální situace přitom ukazuje na letitý problém týkající se správy národního parku jako takového. S odkazem na ochranu přírody zde příslušné státní orgány po celá léta znemožňují činit kroky, které by k ní podle zástupců místní samosprávy i nezávislých vědců a ochránců přírody skutečně vedly,“ stojí ve výzvě.
Renáta Fryčová
