Žehnání nových šanovských zvonů se zúčastnilo několik desítek místních občanů.
Výměna proběhla takřka po 300 letech
Kostel má dva nové zvony
ŠANOV. V šanovském kostele Nanebevzetí Panny Marie odbíjejí nejen čas dva nové zvony. Ty byly vyměněny po zhruba 300 letech, kdy došlo k obnově místního kostela. Významnou událost, spojenou s žehnáním zvonů, si nenechali ujít nejen místní, ale i návštěvníci z okolních vesnic.
Před obecním úřadem, kde byla celá slavnostní akce zahájena, dostal každý přítomný na památku zvonek vyrobený z keramiky. Vystoupily tu nejen děti z místní mateřské a základní školy, ale také sbor Václav z Čisté.
„Před více jak devíti lety utichl hlas zvonu v šanovském kostele. Po několik let jsme se pokoušeli tuto tradici obnovit, ale bohužel původní zvon nebylo možné z několika důvodů opravit. Snad to byla náhoda nebo osud, že právě před třemi sty lety, v roce 1724, byl v Šanově obnoven kostel, a to Janem Josefem Valdštejnem z Petrovic, který mu daroval zvon,“ řekl úvodem starosta obce Zdeněk Netrh.
Právě proto je podle něho nutné pokračovat v tradici, zvony v kostele obnovit a udržovat pro další generace. „Zvon není jen hudební nástroj, snad všichni cítíme, že to není jen pouhá věc, že v sobě má něco, co nás spojuje a sdružuje v dnešní zvláštní zrychlené a nelehké době. Ke zvonům se zároveň váže tradice zvěstování radosti a smutku, která dává lidskému bytí smysl a řád. Přeji nám všem, aby naše zvony, která nesou jména svaté Marie a svatého Václava, zvonily častěji při radostných zprávách a příležitostech,“ dodal.
Slova se ujal také tvůrce zvonů Michal Votruba z Myslkovic. „S panem Knorem jsme už minulý rok v listopadu řešili to, co bychom mohli udělat, aby opět v šanovském kostele zvonily zvony. Původní zvon byl vlivem elektrifikace puklý tak, že se již nedal opravit. Takže jedinou možností bylo pořídit zvon nový. Návrh byl takový, že můžeme vyrobit dva zvony, tak aby byly spolu opět sladěné. S tím obec souhlasila, protože původně tam také visely zvony dva, ale během 1. světové války byl jeden zničen,“ vysvětlil.
Zvony se odlévaly 19. listopadu a někteří místní měli možnost se této události zúčastnit. Za tři týdny, v neděli 10. prosince se pak uskutečnilo jejich žehnání. Toho se ujal biskup Mons. Zdenek Wasserbauer z Prahy s pomocí rakovnického faráře Vojtěcha Nováka a faráře z Petrovic Václava Kružíka. Nejprve byly ale zvony odvezeny od kostela k obecnímu úřadu koňským povozem, který doprovázel průvod místních občanů.
„Jsem moc rád, že tady s vámi mohu prožít tento den a požehnat vašim zvonům. Už od představitelů obecního úřadu byly podtrženy některé důvody, proč si lidé nechávali vyrábět, a stále nechávají, nové zvony. Byla zmíněna otázka války a míru. Dnes ta situace není nijak příznivá, ale doufejme, že se tu na ně nebude nikdy muset zvonit kvůli válce. Bylo také zmíněno, že se zvoní, když někdo zemře, na určitou poctu a oslavu. Ale také se zvoní na odbíjení Anděla páně, který zve na modlitbu. A k tomu bychom mohli připojit i další důvody. Zvony zkrátka patří k životu člověka, k životu města a obce a je opravdu moc dobře, a já si toho vážím, že jste se rozhodli zvony obnovit,“ řekl biskup.
Pak už došlo na samotné žehnání zvonů. Následovala mše v kostele. A nové zvony se Šanovem poprvé rozezněly onu neděli v 16 hodin.
Renáta Fryčová
