Změny mohou negativně ovlivnit kvalitu vzdělávání

Do stávky se zapojila většina škol

RAKOVNICKO. Na pondělí 27. listopadu vyhlásily školské odbory stávku. Na Rakovnicku se do ní zapojila většina škol, a to v různých formách. Někde se uzavřela celá škola, jinde zůstal v provozu první stupeň. Všichni se však shodli na tom, že důvody stávky podporují. Pedagogům jde o jedno. Bojí se, že plánované změny negativně ovlivní kvalitu vzdělávání.

Na Rakovnicku se školské stávky zúčastnila většina škol. A to jak ve městech, tak i obcích. Uzavřely se nejen velké školy, ale i malotřídky, družiny a školní jídelny. Pedagogové ale i nepedagogičtí zaměstnanci škol tím chtěli dát jasně najevo, že se změnami navrhovanými Ministerstvem školství nesouhlasí.

Různé formy protestu

Škola se v pondělí neotevřela v Lužné, Lubné, Lišanech, Kounově nebo v Jesenici. „Ano, obdržela jsem jmenný seznam a 95 % zaměstnanců školy je pro stávku,“ potvrdila ředitelka ZŠ a MŠ Kounov Lenka Krejcarová. „Do stávky šli nepedagogičtí zaměstnanci a pedagogičtí zaměstnanci je podpořili. Stávky se tedy zúčastní všichni zaměstnanci školy,“ vysvětlil ředitel školy v Jesenici Petr Koníř.

Jinde byl ale provoz omezen jen částečně a doma zůstávaly jen starší děti. „Všichni učitelé 5. až 9.třídy aktivně stávkují, celkem je to 14 zaměstnanců. Běžná výuka bude v 1. až 4.třídě ZŠ Mšec, v 1. až 5.třídě ZŠ Tuřany i v mateřských školách ve Mšeci, v Tuřanech a v Srbči,“ vysvětlil Milan Dvořák, ředitel svazkové ZŠ a MŠ Bez hranic, Mšec. Stejně tomu bylo například i v Řevničově.

Některé školy pak protest podpořily pouze symbolicky. „Tři nepedagogičtí zaměstnanci školy oznámili ředitelce ZŠ a MŠ Šanov, že se připojí k celodenní stávce, a to formou neúčasti v zaměstnání. Ostatní zaměstnanci školy stávku podporují a stojí za Českomoravským odborovým svazem pracovníků ve školství, ale ke stávce se připojují pro rodiče méně zatěžujícím způsobem – vydáním prohlášení. Základní škola, mateřská škola, školní družina a školní jídelna bude fungovat v normálním režimu,“ stálo na webu školy.

Snížení platu nepedagogům

A důvody mají všichni stejné. „Stávky se zúčastníme ze stejných důvodů jako ostatní školy. Nelíbí se nám škrty v rozpočtu pro školství na rok 2024, nekoncepční zásahy do fungující vzdělávací soustavy či snižování prostředků na platy nepedagogických pracovníků. Nelíbí se nám stále opakovaná rétorika, že učitelé budou pobírat 130% průměrné mzdy,“ vysvětlil ředitel luženské školy Michal Bok.

Učitelům se nelíbí nejen navrhované škrty, ale i způsob jednání. „Určitě také chápeme, že je potřeba šetřit a není možné neustále přijímat nové a nové zaměstnance. Nejsme totiž státní úředníci, kterých přibylo značně, a všichni vidíme, jak se to projevuje na dokonalém chodu našeho státu. Představené financování pro příští rok jsou jen tupé škrty. Neznáme podrobnosti, koncepce, cíle. Vidíme jen, že nejsou peníze, tak prostě nebudou. Doposud jste něco měli dělat, teď na to nebude, tak si poraďte. Takhle s námi jedná stát,“ uvedl ředitel ZŠ a MŠ Lubná Radek Vyskočil.

Méně vyučovacích hodin

A potvrzují to i další. „Žádnému zaměstnanci školství se nemohou líbit chystané vládní škrty, neplněné sliby a nekoncepční jednání. Krácení už tak podprůměrných mezd nepedagogickým pracovníkům je zcela za hranou. Stejně tak snižování PhMax školám – počet placených odučených hodin v týdnu, které znemožní půlení hodin třeba při výuce jazyků, dílen, chemických praktik a dalších a směřuje přímo proti kvalitě vzdělávání. O platy pedagogů tady primárně nejde,“ podotkl Milan Dvořák ze ZŠ a MŠ Bez hranic.

Ředitelé se tedy obávají, že tyto kroky výrazně ovlivní kvalitu vzdělávaní. V malotřídkách půjde především o nedostatek asistentů pedagogů nebo ještě větší slučování ročníků. V Kounově by tak přišli o 13 vyučovacích hodin za týden a možná by to museli řešit právě dalším slučováním. Ve větších školách by zase třídy nemohli dělit na skupiny při odborných předmětech. Šetřit se bude také v rámci ostatních investičních výdajů, ze kterých školy nakupují učebnice a další pomůcky.

Renáta Fryčová