Martin Bureš pro svoji školu získal vybavení za desítky tisíc

V soutěži vsadili na dobrého koně

NOVÉ STRAŠECÍ. Děda svářel potrubí na ropovodu, svářečem je i jeho otec. Je možné, že se šikovnost a fortel ke svařování elektrickým obloukem dá podědit stejně jako třeba talent pro hru na hudební nástroj? Podobné otázky si můžeme klást nad úspěchem Martina Bureše – učně 2. ročníku oboru opravář zemědělských strojů na SOU v Novém Strašecí. Na celostátní soutěži ve svařování zvítězil nad staršími a zkušenější studenty. Díky svému úspěchu získal pro školu technické vybavení v hodnotě 80 tisíc korun.

Absolutní vítěz

„Martin zvítězil v kategorii svařování elektrickým obloukem obalenou elektrodou a postoupil do absolutního finále. Zde se utkal s vítězem svařování v ochranné atmosféře. Organizátoři si připravili překvapení: každý finalista musel předvést svoje umění v opačné disciplíně. Takže Martin svařoval i v ochranné atmosféře a zvládl to výborně. Pětičlenná porota jej určila absolutním vítězem soutěže,“ chválí svého svěřence instruktor a technolog svařování novostrašeckého SOU Josef Malý.

Je pár dní po celostátní soutěži o Svářeče/Svářečku roku 2023. Letos poprvé ji pořádalo SOŠ a SOU Hněvkovice u Týna nad Vltavou. Ke změření sil byly přizvány všechny školy v ČR s obory opravář zemědělských strojů.

Důvodem, proč škola vyslala na soutěž studenta 2. ročníku a ne zkušenějšího třeťáka, byl jednoduchý. Studenti 3. ročníků se v tu dobu připravovali na závěrečné zkoušky. Martin tak ve finále soutěžil v metodě, kterou na škole probírají až o rok později.

Čekání na špek

„Pro Martina to byl hendikep, protože metodu svařování v ochranné atmosféře se bude učit až o rok později. Náročné byly i písemné testy, kde se po soutěžících vyžadovaly odborné znalosti na úrovni úředních svářečských zkoušek. Náš učeň ale byl perfektně připraven i z technologie svařování a bezpečnosti práce. Prostě jsme vsadili na dobrého koně,“ směje se Josef Malý.

Jak se na soutěž připravoval, jsme se zeptali samotného finalisty, který do novostrašeckého SOU dojíždí z Krupé. „Na přípravu jsme měli měsíc času. Zvládl jsem všechny typy svarů a mistr mě připravoval i na to, že nám předloží nějaký špek. Do toho jsem dělal závěrečné zkoušky základního kursu svařování,“ vzpomíná Martin Bureš na perné chvilky.

Součástí praktické části soutěže byl tupý a koutový spoj. Porota hodnotila, jak jsou spoje provařené, deformaci plechu a u koutového svaru geometrii. Na otázku, jak to, že to tak mistrovsky zvládl, student krčí skromně rameny. „Ke sváření jsem se doma dostal už v jedenácti letech. Děda vařil ropovody a táta dělá svářeče v krušovickém pivovaru. Může se to naučit každý. Důležité je, aby dodržel všechny parametry a postup. Při soutěži hrála roli psychika. Chvíli jsem měl trému, ale pak jsem se na několika svarech ‚rozvařil‘ a šel jsem na věc,“ směje se učeň.

Náš rozhovor sleduje ředitel SOU Jan Nechutný. Podle něj správný svářeč musí u práce také přemýšlet, nesmí se mu klepat ruce a musí mít dobrý zrak i sluch. A když k tomu máte ještě něco v genech, tak je to prý jako s hraním na housle. „Když budete dlouho cvičit, tak se na ně trochu hrát naučí každý. Ale virtuózně – jen ten, kdo má vlohy a talent,“ oceňuje ředitel školy úspěch mladého svářeče.

Jeho vítězství ve finále přináší SOU v Novém Strašecí nejen dobré jméno, ale od pořadatelů elektrickou svářečku v hodnotě 70 tisíc a šek na 10 tisíc na technologické vybavení a materiál. Samotný vítěz získal svářečskou kuklu za 14 tisíc korun a hotovost 4 tisíce korun.

Sláva Vaic