O novinky v zemědělství mají zájem nejen zkušení pěstitelé, ale i mladší generace.

Polní den v Lišanech přinesl nové postřehy v pěstování řepky

Největší problém zemědělců je voda

LIŠANY. Na začátku května se v Lišanech opět po roce uskutečnil Polní den odrůd řepky ozimé pořádaný společností Lupofyt. Zemědělci z Rakovnicka měli možnost prohlédnout si různé odrůdy řepek a zjistit, jak se jim daří v našich podmínkách. Řeč přišla také na choroby a vliv počasí na úrodu.

Polním dnem již tradičně provázel David Bečka z České zemědělské univerzity v Praze, čestným hostem byl Jan Vašák z Agrada Praha. Prezentovala se tu ale také Zemědělská laboratoř Postoloprty nebo společnost Strom s nejnovějšími technologiemi, které mohou zemědělcům výrazně ušetřit práci, a se stroji značky John Deere.

„Chtěl bych Jardovi Mikolášovi poděkovat za skvělé pokusy i za celou organizaci Polního dne. Jsem rád, že jste dnes přišli, i když pravda je, že nám stále ten počet zemědělců ubývá,“ řekl na úvod David Bečka.

A právě na úbytek zemědělců myslela i společnost Lupofyt společně se spolkem Lišanská Šlapka, které na Polním dnu přivítaly děti z lišanské mateřské a základní školy, pro které si připravily edukativní program s názvem Zemědělství žije.

Mimo polních pokusů přímo na poli, přednášce o škůdcích a chorobách, které mohou výrazně ovlivnit úrodu, přišla řeč i na moderní technologie, díky kterým lze přesně aplikovat hnojiva, ale i účinně bojovat proti hlodavcům.

Jaroslav Mikoláš také poskytl základní informace o pořádající společnosti Lupofyt. „Letos naše firma slaví 31 let. Hospodaříme na necelých 2000 ha a zabýváme se polní výrobou. Pěstujeme chmel, ječmen, pšenice, řepku, hrách a mák. Snažíme se hospodařit šetrně k životnímu prostředí s dlouhodobou udržitelností. Máme zatravněné údolnice, travní pásy kolem lesů i vesnic. Důsledně dodržujeme systém precizního zemědělství, kdy například jednou za tři roky vyvápníme celý náš katastr,“ řekl.

Shrnul také loňskou úrodu. „Nejvíce nás trápí sucho na našem území. Loni se to podepsalo na výnosech, které se zprvu zdály být dobré, ale při sklizni tomu už tak nebylo. Výnos chmele byl úplně nejhorší v historii. Okres Rakovník bohužel ekonomicky dobrý nebyl. Díky vysokým výkupním cenám jsme to nakonec ustáli, ale nevytvořily se ty rezervy jako v jiných částech republiky,“ uvedl.

A řeč přišla také na vodu, která na Rakovnicku chybí. Od podzimu roku 2021 do konce žní chybělo na Rakovnicku celkem 210 mm srážek. Od začátku letošního roku, i když hodně prší, spadlo na našem okrese pouze 78 % dlouhodobého normálu.

„Jednal jsem i ve výboru životního prostředí Parlamentu ČR, protože dlouhodobě bojuji proti suchu na Rakovnicku. Snažíme se v nové vládě oživit projekt na přívod vody z Ohře a kryrskou nádrž. Za posledních 15 let stoupla v Chrášťanech průměrná teplota o 1,4 stupně Celsia, počet letních dnů stoupl o 40 %, tropických o 50 %. A počet dnů, kdy klesla zásoba půdní vody o 50 %, se za 15 let zvýšil o 14 dnů. Takže voda je náš limitující faktor,“ dodal.

Zemědělci na Polním dnu tak mohli načerpat nové informace, které pak budou moci využít ve své praxi. Další polní den, zaměřený tentokrát na pšenici, se uskuteční 5. června v Chrášťanech.

Renáta Fryčová