Magdalena Elznicová Mikesková

Rozhovor s ředitelkou Muzea TGM v Rakovníku M. E. Mikeskovou

Pro investiční projekty máme podporu kraje

Při ohlédnutí za loňským rokem se pracovníci a pracovnice Muzea TGM v Rakovníku rozhodně nemají za co stydět. Výstavou archeologického nálezu zlatých šperků u Mšece a rekonstrukcí Bitvy u Rakovníka z roku 1620 daleko přesáhli rámec běžné činnosti. Na co se těší a s jakými pocity muzejníci vstupují do letošní sezóny, se ptáme ředitelky Magdaleny Elznicové Mikeskové.

V červnu loňského roku jste v mansardě rakovnického muzea odstartovali výstavu „Záhada zlatých šperků“. Unikátní nález opaskové přezky a prstenu z období stěhování národů je možno navštívit až do 23. června. Splnila zatím výstava vaše očekávání?

Určitě. Výstava je po odborné, výtvarné i architektonické stránce opravdu zdařilá. Možná, že návštěvník v první chvíli neví, co od ní očekávat, ale po zhlédnutí odchází opravdu nadšený. Je skvělá hlavně pro školní výpravy, těch už se zde vystřídalo opravdu hodně, ale přitáhla i pozornost ze zahraničí. Pro úspěšnost výstavu také prodlužujeme, poběží Jarní vzdělávací cyklus přednášek k tématu a v dohledné době chystáme křest populárně naučné publikace se zahraniční účastí spoluautorů.

Další velkou akcí loňské sezóny byla rekonstrukce Bitvy u Rakovníka, spojená s výstavbou dobové reduty na rakovnickém letišti a pochodem na Bílou Horu. Přilákaly akce rakovnickou veřejnost?

Bitva určitě, pochod už méně. Celková návštěvnost rekonstrukce Bitvy u Rakovníka 1620 čítala přes tisíc návštěvníků, což na první ročník takové akce není málo. Protože jsme ale vložili do organizace této bitevní rekonstrukce opravdu spoustu energie, nezbylo už nám tolik na pochod, takže byl málo medializovaný a tím pádem návštěvnost byla minimální. Ale letos to určitě napravíme. Bitvu bychom chtěli organizovat vždy jednou za dva roky, takže až v roce 2024. Letos se tak zaměříme hlavně na organizaci pochodu z Rakovníka na Bílou horu, který bude doplněn i dobovými ukázkami a vůbec bude na cestě připraveno mnoho zážitků pro ty, co se zapojí.

Mezi tradiční velké akce muzea patří Den s T.G.M. na Lánech (letos vychází na 5. března). Po něm bude v květnu v Rakovníku následovat Vysoká brána a Den s Kelty v Novém Strašecí. V červnu proběhne Muzejní noc. Budou se akce držet zaběhlých formátů nebo chystáte změny?

Den s T. G. M. bude letos konečně po covidovém období vrácen do původního formátu, takže se mohou návštěvníci těšit i na ochutnávku oblíbených jídel T. G. Masaryka. Letos si navíc připomínáme 20 let od otevření Muzea T. G. Masaryka v Lánech, a proto jsme ještě v rámci Dne s T. G.M. připravili kolokvium, které připomene odkaz Masaryka dnešku, ale také se zde sejdou pamětníci na vznik muzea.

Vysoká brána bude mít určitě podobný formát jako v minulých letech, ale chceme nabídku více zatraktivnit oproti loňsku, kdy jsme se nemohli – opět ze strachu z pandemických opatření, která nakonec naštěstí už nebyla –, tolik rozmáchnout.

Den s Kelty bude tentokrát jiný určitě. Letos si totiž připomínáme 80. let od nálezu keltské hlavy a v rámci toho bychom chtěli společně s městem Nové Strašecí uspořádat kamenosochařské sympózium na téma volné inspirace keltským uměním. Zatím je to v jednání, takže to bude takové překvapení.

Muzejní noc propojíme s tematikou výstavy Záhada zlatých šperků. Kromě ochutnávek dobových germánských jídel si budou moci návštěvníci rýžovat české granáty a opět budou komentované prohlídky výstavy s autory.

A samozřejmě budou opět večerní koncerty Nokturna, Varhanní festival, Festival duchovní hudby, vycházky Archeologického léta a další tradiční akce na pobočkách, jako je např. Pochod J. Barranda ve Skryjích, připomeneme si i 80. výročí úmrtí Rozvědčíka Jaroslava Fraňka v Nezabudicích.

Chystá v letošním roce muzeum nějaké novinky? Nebo jste si po loňském hektickém roce naordinovali klid?

Tak např. v rámci Středočeského kulturního léta ve spolupráci s Markem Žihlou představíme na nádvoří rakovnického muzea jen pro tuto příležitost nastudovanou operu Dvě vdovy, kterou připomeneme slavnou éru rakovnické opery.

Loni jste otevřeli také stálou expozici ve Vlastivědném muzeu v Jesenici. Čeká vás podobný počin v některé z jiných poboček muzea?

Loni to bylo opravdu hektické. Kromě stálé expozice ve Vlastivědném muzeu Jesenice jsme hlavně ukončili významný dlouholetý projekt rekonstrukce a nové expozice Muzea Alice G. Masarykové v Lánech. To byla také náročná záležitost a teď je potřeba, aby se toto muzeum dostalo více do povědomí návštěvníků.

Tím naše budování ale opravdu nekončí. Pro přípravu nových, hlavně investičních projektů, máme teď velkou podporu ze strany našeho zřizovatele Středočeského kraje. Připravujeme proto projekt rekonstrukce stávajícího a vybudování nového depozitáře v Senomatech, kompletní rekonstrukci Památníku Joachima Barranda, chtěli bychom také připravit projekt na nové řešení pokladny a zázemí rakovnického muzea včetně bezbariérového vstupu. Rádi bychom připravili projekt pro rekonstrukci Muzea v Novém Strašecí z hlediska energetického úsporného řešení. Vše jsou zatím projekty a teprve budoucnost ukáže, zda financování půjde z dotačních zdrojů či z krajských investic, je ale skvělé, že je to podporováno zřizovatelem.

Dva covidové roky změnily přístupy lidí ke kultuře i návštěvě akcí. Pozorovali jste v loňském roce návrat do normálu? Chodí lidé do muzea jako dřív, nebo začínáte bojovat o každého návštěvníka?

V loňském roce se návštěvnost začala pomalu vracet do obvyklých čísel, a tak i pro letošní rok doufáme, že si k nám najdou návštěvníci cestu spíš než do zahraničí kvůli vysoké inflaci.

Sláva Vaic