Foto

Antonín Koutecký

 

„Jeho hrdinskou smrtí ztratilo gestapo naději,“ napsal akademik

Vzpomínka na strýčka Toníka

Zapomenutí hrdinové. Po mnohých zůstala jen zažloutlá fotografie v rodinném archivu, po někom zůstal jen prostý bezejmenný křížek kdesi u vsi, po jiném strom, který zasadil, dům co postavil...

Dvanáctého prosince 2022 uplynulo 80 let od smrti hostokryjského rodáka inženýra Antonína Kouteckého. Po absolvování rakovnické reálky a ČVUT chemického inženýrství nastoupil jako mladý nadaný chemik v r. 1938 do Výzkumného chemického ústavu firmy Baťa ve Zlíně.

Zde pracoval se svými kolegy na vývoji nových chemických produktů, v té době to bylo jedno ze špičkových výzkumných pracovišť u nás. Jeho spolužákem na ČVUT, kamarádem a spolupracovníkem u firmy Baťa byl také Otto Wichterle, později známý akademik, vynálezce kontaktních čoček.

Během 2. světové války se Antonín zapojil do protiněmeckého odboje ve Zlíně, kde byl vedoucím buňky – později nazvané Inženýrská skupina. Tito mladí chemici tajně vyráběli zápalné bomby, které pak partyzánská skupina používala k sabotážím na německé vojenské vlaky a zařízení.

Akademik O. Wichterle, ve své knize Vzpomínky z r. 1992, píše: „Byla nás skupina kamarádů, kteří jsme se občas scházívali v bytech, i u Kouteckých, přičemž se kromě přehrávání klasické muziky také politizovalo, sledovali jsme zprávy ze zahraničí a pohyb front, tak jako snad tehdy v každé rodině. V polovině prosince posbíralo gestapo, na základě udání konfidenta Růžičky, všechny vedoucí buněk, bylo jich asi dvacet. Protože u všech (mimo Kouteckého) znali počet členů, mlátili je tak dlouho, až jim vyzradili všechna jména. U Tondy Kouteckého však nepochodili, a tak ho podrobili tak strašnému a krutému mučení „Sonderbehandlungu“, že dalšímu krutému týrání se Antonín vyhnul tím, že se sám z posledních sil na cele oběsil před zraky spoluvězňů. Touto jeho hrdinskou smrtí ztratilo zlínské gestapo naději pro další velké zatýkání v této odbojové skupině.“

Na návsi v Hostokryjích v roce 1946 vzdali místní občané Antonínu Kouteckému čest instalováním vzpomínkové pamětní desky v kapličce.

Bohuslav Koutecký, synovec A. Kouteckého

« Zpět