Rozhodnutí vyvolalo rozpory mezi zastupiteli

Obec koupila dům pro lékaře

KNĚŽEVES. Lékařské středisko bylo dříve takřka v každé obci. Jenže lékařů ubývá a střediska zanikají. Dům pro lékaře nyní koupili v Kněževsi. Jenže nákup nemovitosti vyvolal mezi zastupiteli neshody. Jedni v koupi vidí možnost rozšíření lékařské péče, druzí nákup provozně nákladné budovy pro jediného lékaře.

V roce 1973 odkoupil dům místní národní výbor od zemědělského družstva za účelem zřízení zdravotního střediska. Po revoluci byl nabídnut lékařům, kteří tam provozovali ordinaci, a dva z nich ho nakonec odkoupili.

Ordinoval tam dětský lékař, lékař pro dospělé a ordinaci tu měla i zubařka. Nyní ve dvoupatrovém domě najdeme pouze lékaře pro dospělé, a to čtyři dny v týdnu po dvou hodinách denně, za jehož ordinaci platí obec nájem. Další dvě hodiny týdně tu provozuje poradnu dětská lékařka, manželka spolumajitele nemovitosti.

Dům na prodej

Vše fungovalo do doby, než se vlastníci nemovitosti rozhodli, že dům prodají. Jak už bylo dříve dohodnuto, první nabídka přišla obci. „Přišel nám dopis s tím, že se vlastníci rozhodli dům prodat a že se máme do měsíce rozhodnout, zda ho chceme koupit či nikoli,“ řekla kněževeská starostka Alena Králičková.

„Svolali jsme mimořádné zasedání, kde jsem dopis předložila zastupitelům. Ti mě pověřili, abych s vlastníky jednala, a to i o prodloužení nájmu praktického lékaře,“ vysvětlila. A během té doby hledala starostka další řešení. „Navrhla jsem variantu, že by se mohla obecní knihovna přestěhovat do základní školy, do prostor bývalého muzea krojů. V budově knihovny by pak stačilo udělat dispoziční úpravy a mohla tam fungovat ordinace. Zjišťovala jsem si podmínky, jak na krajské hygienické stanici, tak na stavebním úřadě a nikde s tím neměli problém,“ popsala starostka.

Zajištění lékařské péče

Jenže zastupitelům se tento návrh nelíbil. „Měli obavu, že kdyby se lékař přestěhoval do jiného čísla popisného, tak tím, že má smlouvy jednak se Středočeským ale i s Ústeckým krajem, nemusely by mu být smlouvy prodlouženy,“ řekla a dodala: „Jenže to si nemyslím. Podobná situace nastala i v Jesenici, kde se paní doktorka stěhovala do obecních prostor a žádný problém v tom nebyl.“

Zastupitelé měli podle slov starostky obavy také z toho, že pokud dům prodají, potencionální lékaři nebudou mít kde ordinovat. „Z pověření zastupitelů jsem také oslovila starosty sousedních obcí, jejichž občané k panu doktorovi dojíždějí, zda by nás nechtěli v udržení střediska finančně podpořit, ale ve většině neměli zájem,“ uvedla.

Nakonec sedm zastupitelů ze třinácti, mezi nimi i manžel spoluvlastnice nemovitosti, hlasovalo pro nákup tohoto domu za cenu 6,5 milionů korun s tím, že 3,5 milionu zaplatí obec letos, zbytek příští rok. Do té doby je nemovitost takzvaně v „úschovně“ a nelze tu provádět žádné úpravy.

Odmítli nést zodpovědnost

„Rozhodnutí zastupitelů respektuji, ale nesouhlasím s ním. Odmítla jsem vyřizovat vše s tím spojené, na což mám jako starostka právo, protože si myslím, že to není rozhodnutí s péčí řádného hospodáře. Budova bude potřebovat investice, nehledě na stoupající ceny energií. Kupovat další budovu, když stavíme kanalizaci, zatím bez dotace, na kterou jsme si vzali úvěr ve výši 7 milionů korun, je nad naše možnosti. Splácíme ještě 11 milionů z 1. etapy stavby kanalizace a nyní jsme si vzali dalších 3,5 milionu od banky na nákup domu. A pokud se obci do příštího roku nepodaří našetřit dostatek peněz, bude to další úvěr ve výši 3 milionů. Navíc obec obdržela dotaci na cyklostezku, kde bude potřeba naše spoluúčast a obec nyní nemá velký objem volných financí,“ vysvětlila.

Vyřízení úvěru a koupě domu odmítl ze stejného důvodu i místostarosta obce Petr Pisár. Podpisu smluv se tak ujala zastupitelka Eva Janotová, která společně s dalšími hlasovala pro nákup lékařského střediska.

Renáta Fryčová