Chybí parkovací místa i ubytovací kapacity

Obce nejsou na turisty připraveny

KŘIVOKLÁTSKO. Přesto, že většina obyvatel Křivoklátska vyhlášení národního parku odmítá, minulý týden tento záměr podpořilo Ministerstvo zemědělství, pod které spadají i Lesy České republiky. S vyhlášením parku by na Křivoklátsko zamířilo ještě více turistů, než tomu bylo v posledních letech. Ptali jsme se proto starostů obcí, zda jsou na to připraveni.

„Křivoklát se na vyhlášení národního parku nijak nepřipravuje a ani nebude, protože tu nikdo národní park nechce,“ řekla úvodem křivoklátská starostka Libuše Vokounová. A názor nezměnili ani ostatní starostové, kteří již vyjádřili svůj nesouhlas.

Obcím by navíc, tak jak je prezentováno, národní park nic nepřinesl. Všechna legislativa by byla zpřísněna a příliv turistů by neznamenal posílení obecní kasy, ale někdy i výdaje navíc.

Není kde zaparkovat

První veliký problém je v tom, že v obcích chybí parkovací místa. Karlova Ves, která by jako jediná byla svým intravilánem součástí národního parku, nedisponuje ani parkovištěm. „Jediná plocha, kterou obsazují turisté svými auty, aniž by měli, je nově zřízená točna autobusu. Takže až budeme mít přeměněný pozemek, nainstalujeme tam značku se zákazem parkování. Žádné parkoviště v obci není. A ani ho neplánujeme stavět a zastavovat betonem další zelené plochy,“ upozornila starostka obce Iveta Kohoutová.

Ve Skryjích parkoviště sice mají, ale jeho kapacita už teď nestačí. „Máme zhruba šedesát parkovacích míst na centrálním parkovišti. Ale když je opravdu nápor turistů, stojí auta všude po obci, a to je špatně. Když začnou stát auta na druhé návsi, stává se, že zcela zatarasí vjezd do vedlejší ulice, která vede k řece. A pak, když přijede záchranka, nemá kudy projet. Tam je to zcela neuhlídatelné,“ říká starostka Štěpánka Říhová. A stejně tomu je i na Křivoklátě, kde je sice parkovacích míst daleko více, ale náporu turistů, kteří přijíždí na hrad, nestačí už teď.

Omezení místních obyvatel

Turisté tak mnohdy parkují před domy místních obyvatel a komplikují jim život. „Často parkují na trávnících před domy. Budeme apelovat na odbor dopravy, aby nám sem dali značky zákaz stání, zastavení. Ale zase to odnesou i místní obyvatelé. A další věc je ta, zda to bude někdo dodržovat. Policie totiž určitě nemá kapacity na to, aby to tu stále hlídala,“ řekla Iveta Kohoutová.

I ve Skryjích chtěli po celé obci vytvořit zónu se zákazem parkování. Nakonec od toho ale ustoupili, protože by to zase nejvíce odnesli místní. „Ne každý má veliký dvůr, a když k někomu přijede návštěva, neměla by kde zaparkovat. A to jsme také nechtěli,“ vysvětlila starostka. Do jedné z ulic ale přesto chtějí instalovat značku se zákazem vjezdu s výjimkou pro místní obyvatele.

Beton v CHKO

Ministerstvo životního prostředí sice slibuje, že vyhlášení národního parku přinese obcím možnost využít dotačních podpor, a to i na výstavbu parkovišť. Jenže postavit zpevněnou plochu není jen tak. „I kdybychom parkoviště chtěli postavit, nemáme kde. Obec nedisponuje žádnými pozemky, kde by to bylo možné,“ vysvětlila skryjská starostka.

A další problém je i v tom, že už nyní obce leží v chráněné krajinné oblasti. To už si sami vyzkoušeli v Křivoklátu. „Vytipovali jsme si místa, kde by se dalo parkovat. Nejsou to naše parcely, ale pozemky Lesů, které by s tím neměly problém. A chtěli jsme tam udělat záchytné parkoviště. Jenže CHKO nám to smetlo ze stolu, že je tu parkovacích míst dost a že se další dělat nebudou. Takže když to nepovolili v chráněné krajinné oblasti, takto rozhodně neschválí ani v národním parku,“ míní Libuše Vokounová.

Navýšení odpadu

Příliv turistů pro obce znamená také zvýšené náklady na likvidaci odpadu. Už teď mají problémy s okolními chataři, za jejichž odpad musí platit. „Kolem nás je spoustu chat, a když chataři odjíždí domů, odpad nechají u prvního kontejneru. Takže my máme stále plné nádoby na separovaný odpad. Proto jsme teď nakoupili další kontejnery, aby to aspoň neházeli po lese,“ říká Iveta Kohoutová. „A až budeme zase uklízet okolí, nasbíráme spoustu komunálního odpadu. U toho se zase rapidně zvyšují ceny, takže to budou další náklady pro obec.“

Příjem pro podnikatele

V obcích také chybí ubytovací kapacity i další služby. Třeba v Karlově Vsi funguje obecní obchůdek pouze třikrát do týdne. „Budeme mít znovu otevřený obchod. Jedna místní paní otevře pojízdné občerstvení. Lze se tu ubytovat v restauraci U Trilobita a v několika soukromých chatách, víc toho tady ale není,“ popsala starostka možnosti ve Skryjích.

Na Křivoklátě je sice více obchodů, restaurací i možnosti ubytování. A z toho by mohli mít místní podnikatelé zisk. Libuše Vokounová si ale myslí, že turisté se u nich dlouho nezdrží. „Křivoklát je blízko Prahy, takže tady většina turistů ubytování využívat nebude. Přijedou sem na jednodenní výlety, takže ani ti hoteliéři z toho nic mít nebudou. Přijedou, půjdou se podívat do přírody, tam si sní svačinu, zahodí papírek a pojedou domů.“

Žádné plusy nevidí

Starostové se tedy shodují, že vyhlášení parku obcím a jejich občanům žádné zlepšení nebo výhody nepřinese. A ani příroda podle nich lépe chráněna nebude. „Pokud jde o přírodu, může stát rozšířit přírodní rezervace, území nejvyšší ochrany,“ uvažuje Libuše Vokounová.

Všichni tak stále doufají, že lidé z Křivoklátska budou vyslyšeni a národní park nakonec vyhlášen nebude. „Kdyby přesto byl park vyhlášen, vrátili bychom se o čtyřicet let zpět. Celkem sedmnáct obcí z třiadvaceti dotčených se paní ministryni Hubáčkové vyjádřilo, že s parkem nesouhlasí, zbylých šest obcí řeklo, že o tom ještě nejednali, ale nálady v obcích jsou negativní. Takže pro koho by park vlastně vyhlašovali?“ ptá se křivoklátská starostka.

Renáta Fryčová