Novostrašecká výprava do Řecka (zleva): Anežka Machová, Karolína Cermanová, Andrea Kynclová, Tomáš Hromádka, Nicole Gregorová, Sebastian Tampír a Jaroslava Večeřová.

Novostrašečtí studenti navštívili v rámci Erasmu Řecko

Začnete se vnímat jako občané planety

NOVÉ STRAŠECÍ. I přes nestálou situaci se Gymnáziu Jana Amose Komenského podařilo opět získat dvouletý grant v rámci evropského projektu Erasmus+. Projekt spočívá ve výměnách studentů z pěti evropských zemí – Portugalsko, Řecko, Kréta, Estonsko, Litva a České republika. První pětidenní výjezdní setkání se tentokrát konalo v Řecké Thessaloniki – Soluni. Naopak čeští studenti budou ty zahraniční hostit v březnu 2023.

Novostrašeckou patronkou je opět paní učitelka Andrea Kynclová: „Tentokrát je projekt zaměřený na životní prostředí. Ve školním roce roce 2019/2020 jsme bohužel nemohli vycestovat, a proto se konala pouze virtuální setkání. Naštěstí byl projekt o rok prodloužen, a tak doufáme, že se ostatní výměny uskuteční v reálném prostředí.“

Pro první výjezd byla vybrána pětice studentů. Zeptali jsme se jich, jaká byla jejich první zahraniční studentská výměna. Všichni se shodli na tom, že pět dní je na aklimatizaci v novém prostředí a sžití se s komunikací v angličtině málo. Jakmile ale došlo k prolomení počátečních ledů ostychu, debatovalo se o všem možném.

Karolína Cermanová, 2. B

Diskutovali jsme o všem, od národní kuchyně, místních cenách, až po školský systém. Našly se tu samozřejmě odlišnosti, paradoxně čím hlouběji jsme pronikali do konverzace o rozdílech, tím více mi to připomínalo, jak moc jsme si všichni podobní. Jako bychom všichni najeli na stejnou vlnu. Najednou přestanete sami sebe vnímat jako občana svého státu, ale spíše jako občana naší planety. Slíbili jsme si, že se spolu zase jednou sejdeme. A i když se to možná všem nevyplní, je hezké žít s pocitem, že máte ve světě tolik přátel.

Sebastian Tampír, 3. B

Upřímně mě překvapilo, jak moc byla většina národů komunikativní. Jako nejpřátelštější bych označil Řeky, kteří byli velice ochotní, provedli nás po jejich škole a ukázali nám památky v Soluni. Na druhou stranu Litevci byli v porovnání s Řeky, a vlastně i všemi ostatními národy, nejméně komunikativní a odtažití.

Já se s angličtinou setkávám v podstatě každý den, ale aktivně s ní mluvit po dobu jednoho týdne je něco úplně jiného. Ze začátku to bylo poměrně obtížné, protože každý národ má jinou výslovnost i přízvuk, ale po nějaké době jsem si zvykl. Díky pobytu jsem se rozhodně dokázal více „rozmluvit“.

Tomáš Hromádka, 3. B

S celodenním používáním angličtiny nemám žádný problém. Mateřský jazyk je zajisté komfortnější, ale po chvilce si asi každý zvykne a nepřemýšlí nad použitím angličtiny. Věřím, že zlepšení přichází každým dnem a v zahraničí to platí dvojnásobně.

Už jen ta možnost podívat se do cizí země jako student, je zážitek. Konkrétně nezapomenu na společné večeře se všemi studenty. Všichni jsme sice Evropané, ale i tak má každá země jiné zvyky a je zajímavé dozvědět se něco nového z různých koutů kontinentu.

Nicole Gregorová, 3. B

Poprvé jsme se společně s ostatními studenty setkali u večeře v typické řecké taverně. Nad očekávání byli všichni komunikativní. Seděla jsem u stolu s Řeky, Portugalci a Estonci. Portugalci byli vtipní, komunikativní, proto jsem s nimi trávila nejvíce času. Jsou má krevní skupina. Naopak Litevci byli uzavření a kontakt se mi podařilo navázat pouze s jednou studentkou – ani ostatním se nepodařilo prolomit ledy. Všem studentům tuto zkušenost doporučuji. Není to jen o jazyku, ale o poznání nových lidí, jejich příběhů a možná také poznání sebe sama. Osobně bych ráda využila další možnosti obdobných studentských pobytů. Vrcholem je pro mě studium v angličtině nejlépe v Edinburghu.

Barbora Knotová Vaicová