Foto

Při nahrávání hry vládla ve studiu uvolněná a dělná atmosféra.

Parta nadšenců zpracovala rozhlasovou detektivku

Tři slepé myšky pod QR kódem

Snad každý si přečetl alespoň jeden román Agathy Christie. Někdo se na díla královny detektivek raději dívá v poutavých filmových snímcích. Pokud svůj chytrý telefon namíříte na QR kód pod tímto článkem, můžete si jeden z příběhů slavné autorky vychutnat prostřednictvím rozhlasové hry na kanále Youtube. Povídku Tři slepé myšky vytvořili během uplynulého roku přátelé a příznivci novostrašecké ZUŠ a během třech neděl má hra už 9 tisíc zhlédnutí. Na podrobnosti se ptáme aktérů Milana Pedála (MP) a Jana Raicha (JR).

Koho napadlo pustit se do rozhlasové práce a proč jste si vybrali zrovna detektivku slavné autorky?

MP: Nápad přišel ve chvíli, kdy jsem nahrával pohádku Emil z Lonnebergy od Astrid Lindgrenové. Načetl jsem ji jako vánoční dárek pro mého synovce. Při jejím dokončování jsme si s Honzou Raichem řekli, proč nezkusit větší výzvu s více lidmi.

Napadly nás Tři slepé myšky, do tvůrčího týmu jsme přibrali Kubu Spiegla a práce začala. Museli jsme přepsat povídku do scénáře a to včetně poznámek, kde a jak použít ruchy. Při tom jsme rovnou oslovovali kamarády, kteří se nám pro jednotlivé postavy hodili.

Kde jste hru natáčeli, kdo se práce zúčastnil a jak jste si rozdělili role?

MP: Hru jsme natáčeli ve studiu u Jana Raicha, které se nachází v rámci ZUŠ v Novém Strašecí. Ruchy jsme pak dělali na sále hospody Růžek v Pecínově, který má pro to skvělou akustiku. Role jsme rozdělili na základě čtené zkoušky, kde se sešli všichni účinkující. Každý si vyzkoušel různé role a postupně se jednotlivé postavy přirozeně obsadily.

Rozhlasová práce vyžaduje techniku i určité zkušenosti. Kdo vám pomáhal se střihem, hudbou, zvukovými efekty?

JR: Disponuji veškerou technikou, kterou jsme pro nahrávání potřebovali. Provozuji malé studio JAN při ZUŠ NS. Trochu zkušeností jsem nasbíral léty experimentování s hudbou všeho druhu a při načítání Emila z Lonnebergy. Tři myšky byl rozsahem i obsazením největší projekt, na kterém jsem se podílel. Nahrávání čtyřminutového songu je úplně jiná práce než nahrávání dvouhodinové rozhlasové hry.

Detektivní žánr patří v rozhlase možná k těm nejtěžším. Aktéři musejí pomocí hlasu vytvářet napětí, aby se posluchač ani na chvíli nenudil. Zároveň má mít šanci přemýšlet o rozuzlení příběhu. Jak se vám to podařilo?

JR: Díky praxi z nahrávání songů, kde je člověk nucen sledovat každý výraz. Pro vytvoření patřičného napětí jsem jednotlivé aktéry tlačil do emočních poloh a snažil se o zachycení drobných nuancí ve změně výrazu.

Vládlo „na place“ uvolnění a legrace, nebo jste spíš prožívali horké chvilky?

MP: Vládlo soustředěné uvolnění a legrace. Vzhledem k tomu, že jsme celou věc dělali pro radost, nebyl jediný důvod pro vytváření horkých chvilek. Zároveň jsme ale chtěli, aby výsledek stál zato.

Jaké máte se Třemi slepými myškami ambice? Dočkají se posluchači další rozhlasové hry?

MP: Nepřejeme si nic jiného, než aby si hru poslechlo a mělo z ní radost co nejvíce lidí. Další rozhlasovou hru máme v plánu a teď se nacházíme ve stavu hledání materiálu, který se nám bude líbit. Pokud se nám ozve autor s původní tvorbou, kterou bychom mohli zdramatizovat, budeme jenom rádi.

Sláva Vaic

Foto

Hru Tři slepé myšky si můžete poslechnout prostřednictvím QR kódu.

« Zpět