Návštěvníky slavnostního dne přivítal ředitel školy Vratislav Dlohoš.
„Lesníkova práce vzkvétá sto let,“ připomněl ředitel
Škola na Pískách oslavila 70 let
KŘIVOKLÁT/PÍSKA. Areál Střední lesnické školy a učiliště je po většinu roku klidným místem tak, jak se v srdci Křivoklátských lesů sluší a patří. Výjimkou byla sobota 26. června, kdy se zde sjeli hosté k oslavě 70. výročí založení této instituce. Hlavním průvodcem dne byl ředitel školy Vratislav Dlohoš, jehož osobnost je se školou spjata již několik desítek let.
Odpoledne začalo potřásáním rukou mezi někdejšími a současnými studenty a profesorským sborem. Tradiční myslivecké „halali“ pak svolalo hosty k altánku, kde je přivítal ředitel Vratislav Dlohoš. Ve své řeči shrnul historii školy, která sahá dále, než je zmíněných 70 let.
Adjunktové a dělníci
„Lesnická škola má na Křivoklátu dlouholetou tradici. V 19. století bylo na dnešní Nechlebárně, kde je sídlo LČR, založeno soukromé lesnické učení pod vedením Bedřicha Gyntla. Zde se školili adjunktové pro fürstenberské panství,“ připomněl ředitel. Zároveň vysvětlil, proč byla funkce lesního hospodáře tak důležitá. Oproti zemědělci, který půdu osívá každý rok znovu, lesníkova práce vzkvétá po sto let a má vliv na několik generací.
Novodobá historie školy se datuje od roku 1951, kdy se zde začali vzdělávat lesničtí dělníci. Během roku přibyla ke staré budově lesovny hlavní budova s učebnami. „Po roce škola přerušila svoji činnost a bylo zde středisko pro krátkodobé kurzy. V roce 1961 došlo k obrodě. Vzniklo Lesnické odborné učiliště pod vedením ředitele Drahomíra Moravce. Za jeho éry byly postaveny bytovky, dílny a další drobnější stavby, jelikož stávající kapacita nestačila,“ upozornil Vratislav Dlohoš.
Trendem maturitní obory
Po více než dvacetileté éře Drahomíra Moravce se v poměrně krátkém čase vystřídali na ředitelském postu Klement Rejšek a Josef Pubal, který byl slavnostem přítomen. V roce 1986 nastoupil Vratislav Dlohoš, který je ve vedení školy dodnes. „Je to už pěkná řádka let. Museli jsme se potýkat s nejrůznějšími těžkostmi. V 90. letech se školství změnilo. Škola byla pouze jednooborová, což ve vzniknuvší konkurenci nestačilo. Otevřeli jsme obor truhlář a opravář lesních strojů. Logicky jsme volili obory příbuzné lesnictví,“ vysvětlil ředitel. Právě v 90. letech proto byla vystavěna truhlárna se sušárnou. Řemeslu se dařilo, což netrvalo věčně. Trendem se staly maturitní obory a tak se škola musela adaptovat.
V nezměněné podobě
Prvními maturitními obory se stalo lesnictví a ekologie a životní prostředí. Druhý zmíněný obor se neuchytil, a proto byl otevřen obor veterinářství, který je dodnes velmi oblíbený. Škola má více zájemců o studium, než nabízejí její kapacity, a proto je vypisováno přijímací řízení. „Myslím, že ta naše sedmdesátiletá dáma může být spokojená s tím, jak funguje. Od revoluce, kdy bylo v Česku podobných učilišť 13, jsme již jediní, kteří fungují v nezměněné podobě. A já budu velmi rád, když tomu takto bude i do budoucna,“ uzavřel svou řeč k hostům oslav Vratislav Dlohoš.
Barbora Knotová Vaicová