Mapka území Národního parku Křivoklátsko při posledním návrhu. Foto archiv redakce

Středočeští zastupitelé se zapomněli zeptat místních

S národním parkem většina obcí nesouhlasí

KŘIVOKLÁTSKO. V minulém čísle Raportu jsme psali o tom, že středočeští zastupitelé na svém červnovém veřejném zasedání schválili podporu staronového záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Ptali jsme se proto dotčených obcí a organizací, jaký na to mají názor.

Návrh počítá s vyhlášením parku o rozloze 102 km2, což je přibližně 16 % území dnešní chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Nejvíce by se tento záměr měl dotknout obce Karlova Ves, částečně Skryj, Týřovic nebo Račic . Dotkne se také katastru Hřebečníků, Křivoklátu nebo Roztok. V ohrožení je ale i Lesní park Křivoklátsko, který by při vyhlášení národního parku přišel o své nejvýznamnější území.

Karlova ves jako součást turistické zóny

Z obcí na Rakovnicku by se vyhlášení národního parku nejvíce dotklo Karlovy Vsi. Park se nebude dělit jen do jednotlivých stupňů ochrany, ale také do několika zón. A jedna z nich by měla úzce souviset s obcí. „Pro nové vyhlášení je nutné podle současné právní úpravy nahradit návrh 3 zón návrhem vymezujícím zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. Lze předpokládat, že zóna kulturní krajiny bude vázána na území obce Karlova Ves a ostatní zóny budou zastoupeny rovnoměrně,“ stojí na webu Středočeského kraje.

Vyřešte raději kůrovce

A co na návrh říká starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová? „My jsem se vyslovili proti národního parku, protože si myslíme, že jsou v současné době důležitější oblasti, kde jsou peníze potřebnější. Navíc je Křivoklátsko zasaženo kůrovcem. Takže by bylo asi nejlepší nejprve vyřešit tuto kalamitu a pak teprve řešit, jestli je ještě co chránit. Nemyslím si, že když se dá někam cedule národní park, že se lidé k přírodě budou chovat jinak. Řešení je podle mě v přirozené výchově k ochraně přírody, ne vynucením nebo příkazem,“ vysvětlila starostka.

Informace z médií

Velice ji mrzí, že se o podpoře záměru dozvěděla z médií, a ne od zástupců kraje, kteří záměr podpořili. Na tom se shodují všichni starostové dotčených obcí i ředitelé místních organizacích. „Nikdo se nás na názor nezeptal, dozvěděla jsem se to z médií, která nás oslovila, a to se nám nelíbí,“ řekla starostka.

Na další turisty nejsou připraveni

Další problém vidí v tom, že obec ani okolí není na nápor dalších turistů připraveno. „Náš region není připraven infrastrukturou na další nápor turistů. Nejsou tady obchody, restaurace. Už teď je to špatně. O víkendu je kolem Berounky narváno, silnice na to nejsou uzpůsobené, cyklistů je tu spousta, nedá se předjíždět a bezpečnost je narušena. Vzrůstá objem odpadu a souvisejí s tím i další problémy,“ vysvětlila Iveta Kohoutová.

Omezení pro místní

Navíc místní mají obavu, co by pro ně vyhlášení národního parku vlastně znamenalo. „V návrhu NP bylo dané, že místní obyvatelé by neměli být v lese omezení, ale teď je otázka, jak se to bude kontrolovat. Lidi s sebou na houby nenosí občanku, aby dokázali, že jsou z Karlovy Vsi,“ podotkla.

Stejnou obavu mají i ve Skryjích. „Máme obavy z toho, že nás nepustí do lesa. Že vlastně budeme ještě více omezeni, než jsme byli. Stejně to bylo s památkovou zónou, kdy nám tvrdili, že se nás to nijak nedotkne, a ve výsledku kvůli této zóně musejí místní řešit neskutečně mnoho povolení,“ řekla starostka obce Štěpánka Říhová.

Také ona se informaci o podpoře návrhu dozvěděla z médií. „Potřebovala bych více informací a času na prostudování, abych mohla vyslovit svůj názor,“ dodala.

Lesnický park v ohrožení

Vyhlášení národního parku by se dotklo také Lesnického parku Křivoklát, který by tak přišel o většinu pozemků. „Ve své podstatě bychom přišli o lesnicky nejvýznamnější část lesnického parku. Právě v centrálním Křivoklátsku se zachovaly velkoplošné smíšené lesy uměle založené několika generacemi lesníků a majitelů lesů. Pro udržení vysokých lesnických hodnot potřebují trvalou lesnickou péči,“ uvedl ředitel parku Miroslav Pecha.

Ten navíc vidí i několik dalších negativ, které sebou vyhlášení národního parku přináší. A to například zvýšený turistický ruch v celém regionu Křivoklátska, zvýšení dopravní zátěže, zvýšení drobné kriminality a porušování pravidel pro chování v přírodě a především ukončení volného užívání lesů pro turisty, houbaře, fotografy, cyklisty, trempy a podobně. „Také je tu riziko zhroucení lesních ekosystémů z důvodu širokého spektra škodlivých činitelů, ať už klimatických, hmyzích, houbových i lidských. A v neposlední řadě ztráta zdroje obnovitelné suroviny v roční hodnotě zhruba 60 milionů korun,“ vysvětlil.

Renáta Fryčová