Opozice požaduje mediální výbor

NOVÉ STRAŠECÍ. Radniční zpravodaje nemusí být nutně jen „hlásnou troubou“ vedení měst a obcí. Měly by také poskytnout prostor pro vyjádření opozičních zastupitelů. Problém může nastat, když se redakční rada a přispěvatelé neshodnou, jakým způsobem má výměna názorů v místním periodiku probíhat.

Ukazuje to polemika z dubnového vydání Novostrašeckého měsíčníku (NM). V článku Kdo se bojí kritiky poukazuje sedm opozičních zastupitelů (Společně, ODS, STAN) na počínání místostarosty Jana Bureše (Město pro rodinu). Ten v březnovém měsíčníku reagoval na text zaslaný zastupitelem Pavlem Vaicem (ODS) kritizujícím zdražení stočného.

V tom samém čísle místostarosta zároveň stanovil nová pravidla pro přispěvatele. Podle nich „příspěvky, na které lze očekávat reakci, budou protistraně redakcí zasílané k vyjádření, pokud tak neučiní autor sám“.

A to se opozici nelíbí. Považují za střet zájmů, že místostarosta coby městský radní je zároveň předsedou redakční rady a ta místo toho, „aby kontrolovala vydávání konkrétního periodika, plní úlohu redakce“. Zároveň požadují vytvoření „skutečně nezávislé redakční rady, v níž nebudou zástupci exekutivy“.

Na výtky reagoval místostarosta tím, že nové pravidlo bylo zavedeno v důsledku toho, aby „k reakcím na příspěvky nedocházelo s měsíčním zpožděním“ a aby si „čtenář mohl porovnat argumenty obou stran v tom samém čísle NM“.

Návrh na zřízení „mediálního výboru“, který by byl pod kontrolou zastupitelstva, předložil na nedávném zasedání městského zastupitelstva Jiří Verner (Společně). Podle něj v NS chybí platforma, na které by se utkávali zastupitelé i veřejnost, „kde by se mohli vyjadřovat například k tomu, jak funguje Novostrašecký měsíčník, webové stránky nebo facebookový účet města. Popřípadě jak město komunikuje směrem k veřejnosti. Účty by mediální výbor skládal na zastupitelstvu.“

Vznik mediálního výboru podpořil také Pavel Vaic, jehož kritický článek byl impulsem pro vzniklou polemiku.

Podle radního Jana Bechyněho (Město pro rodinu) jsou dnes nastavená stejná pravidla pro obě strany. „Když poskytnu v termínu kritický článek do měsíčníku, co udělá redakční rada? Předá ho kritizované straně, která má právo se ve stejné lhůtě vyjádřit. To je podle mě vyvážené. Pro občana je lépe, když kritika i reakce na ni vyjde v jednom měsíčníku současně.“

Návrh na zřízení mediálního výboru (respektive komise) nakonec většinou hlasů neprošel. Jiří Verner ale věc nepovažuje za uzavřenou. Bude usilovat o místo v současné redakční radě měsíčníku. O nastavení podmínek pro přispívání do „městských médií“ dál povede diskuzi mezi zastupiteli.

Sláva Vaic