S negativním PCR testem mohou na české chmelnice
Zahraniční brigádníci mají letos zelenou
RAKOVNICKO. Zatímco loni touto dobou neměli chmelaři vůbec klidné spaní, letos se jim usíná o poznání lépe. Se zajištěním brigádníků pro jarní práce tentokráte nebudou problémy. Ačkoli se situace po stránce pandemie příliš nezměnila, v jedné věci je oproti loňsku přeci jen velký rozdíl. Státní hranice jsou otevřené, a tak se k nám dostanou brigádníci ze zahraničí.
„Ti, co byli nasmlouvaní, přijeli. Jedinou výjimkou byli dva muži z Ukrajiny, kteří museli narukovat na vojnu. Brigádníci mohou přes hranice pouze s negativním výsledkem PCR testu. V Česku jim pak dělají testy znovu. Zatím se stalo jen v jednom případě na Roudnicku, že se u bulharských brigádníků při testování objevil covid-19,“ říká Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR. Na Rakovnicku se do 13. dubna žádný pozitivní případ neobjevil.
Jako v čase před covidem-19 probíhají jarní práce například v kolešovickém Rakochmelu. Jedinou změnou oproti předchozím letům je, že je nutné brigádníky pravidelně testovat. „Letos už je naštěstí vše při starém, protože mohli přijet brigádníci z východního Slovenska. Je to parta, která k nám jezdí nejen na jarní práce, ale i na sklizeň a na podzimní práce. Jsou sehraní a už se známe, protože z osmdesáti procent jde o stále stejné lidi,“ říká Miloslav Mánek, jednatel Rakochmelu. Jarní práce firma zahájila před Velikonocemi. Až do úterý 13. dubna je zajišťovali kmenoví zaměstnanci Rakochmelu, poté se k nim přidala parta ze Slovenska. Brigádníci přijeli do Kolešovic v neděli, v pondělí je čekal další PCR test a od úterka už pracují na chmelnici. Zavěšují z plošiny drátky. Každou středu pak musejí absolvovat (stejně jako ostatní zaměstnanci Rakochmelu) antigenní test.
„To, že se k nám loni nedostali, jim samozřejmě také způsobilo problémy. Byl to pro ně znatelný výpadek příjmu, přeci jen u nás mají zajištěnu práci na tři měsíce. Brigády doma na Slovensku jim to vynahradily jen částečně,“ říká Miloslav Mánek. Rakochmel měl loni mezi brigádníky i partu z cirkusu Berousek. Protože s ní byl spokojen, zkoušel cirkus kontaktovat i letos. „Jednali jsme s nimi, ale principál říkal, že neví, jestli bude nějaké lidi vůbec mít. Situace je pro cirkus tak špatná, že musel spoustu lidí propustit a obává se, že to položí celý cirkus,“ přibližuje jednatel Rakochmelu. Firma si nicméně bez problémů vystačí se svými zaměstnanci a brigádníky ze Slovenska.
Co však chmelařům situaci přeci jen komplikuje, je samotné testování, které je náročné nejen finančně, ale i časově. „Žádné kompenzace za testování brigádníků zatím nejsou. Svaz o ně žádal, ale nevíme, jestli pochodíme. Když si vezmete, že jeden PCR test stojí až 1500 korun a na chmel je v republice potřeba kolem 11 tisíc brigádníků, jsou to další výrazné náklady navíc. Kromě toho nemusí být vždy snadné testování zajistit. Některé firmy to řeší tak, že brigádníky vozí přímo do testovacích center, některé si zajistí odběry přímo na místě a vzorky pak do nemocnice odvážejí. Vím, že například chmelaři ze Mšece a Pochvalova vozí vzorky až na Bulovku,“ vysvětluje předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.
Markéta Hartlová