Nechci si zvykat na život mezi odpadky

NOVÉ STRAŠECÍ. Vilová čtvrť U Vodojemu leží v odlehlém koutu Nového Strašecí. Čistota a posečené trávníky před domy jsou znamením, že svého bydlení si tu občané považují. Když vám ale před domem vyroste stání se sedmi barevnými kontejnery, je po idylce.

„S rodinou jsme se do téhle čtvrti nastěhovali kvůli klidu. Jako kluci jsme hráli na ulici míčové hry a chtěl jsem, aby si tu takhle mohly hrát i naše děti. Od doby, kdy sem nainstalovali stání na tříděný odpad, tady jezdí auto za autem. Kolem stání je nepořádek a hluk a zápach nám znepříjemňuje pobyt na zahradě,“ popisuje Ivan Haužvic.

Hurá k vodojemu

S černovlasým čtyřicátníkem stojíme na rohu Jiráskovy a Janáčkovy ulice. Ukazuje na barevné popelnice, které mu vzaly kus soukromí. Odpad sem ale nevyváží jen sousedi. V NS je podobných „separačních hnízd“ pětapadesát. V okamžiku, kdy jsou jinde přeplněná, vyrazí lidé k Vodojemu. Tady je možnost na velkém kontejnerovém stání u trafostanice v Jirákově ulici. Když je plno i tady, vyrazí se o kus dál „k Haužvicům“. „Bohužel sem jezdí i lidé z jiných částí Strašecí.“ Dokresluje pan Haužvic situaci, které ho přiměla dát na město žádost o zrušení hnízda před jeho domem.

Náročnější řešení

Když loni v červenci městská rada žádost zamítla, získal písemný souhlas drtivé většiny obyvatel lokality a žádost podal znovu. Tentokrát z města přišla odpověď, že se „jedná o systémovou záležitost, která si vyžádá časově náročnější řešení“.

Samotný starosta Karel Filip nevnímá jako dobré řešení stání před domem pana Haužvice zrušit a posílit nedaleké stání u trafostanice. „V sousedství je mateřská školka a 14 kontejnerů tu nevnímají pozitivně ani okolní sousedé. V lokalitě U Vodomemu se řešení nabízí v projektu Door To Door,“ řekl nám starosta. Systém DtD je založen na třídění odpadů přímo v rodinných domech a řada obcí jej zavádí. Pilotním projektem pro lokalitu U Vodojemu byl radou pověřen tajemník města a odbor investic. Od technických služeb měst nyní zjišťují cenovou kalkulaci na pořízení nových nádob včetně jejich celoročního vyvážení.

Dostupnost o víkendu

Systém DtD se zamlouvá i Ivanu Haužvicovi. Vidí i jiné řešení: „Nejsem proti třídění odpadu. Naopak, považuji ho za nutnost. Jen mi připadá, že pod záminkou dobré věci se pomalu učíme žít mezi odpadky. Existuje mnoho lidí, kteří odpad po určitou dobu kumulují v různých nádobách a jednou za čas – většinou o víkendu – jej naloží do auta, jezdí od stání ke stání a hledají volné místo. Proč je tedy „nenasměrovat“ rovnou do sběrného dvora, který tu máme? Samozřejmě by to znamenalo jeho dostupnost i o víkendu. Velmi by se tím snížil tlak na jednotlivá stání po celé obci.“

Sláva Vaic