Nová publikace pro zájemce o historii Křivoklátska
Mezi dvěma světy – Od šlechtictví ke státu
RAKOVNÍK. Nenápadná, ale pozoruhodná je publikační činnost, kterou vyvíjí Státní okresní archiv Rakovník. Kromě Rakovnického historického sborníku vydává samostatnou řadu nazvanou Otázky z historie. První publikace z této řady vyšla v roce 2016 a zabývala se osobností M. Jana Husa. V roce 2018 vydal archiv dokonce dvě studie věnované Zikmundu Wintrovi a subkultuře trampingu. Na sklonku loňského roku vyšla čtvrtá publikace nazvaná „Křivoklátsko. Mezi dvěma světy – Od šlechtictví ke státu“. Jedná se o sborník materiálů ze stejnojmenné konference, kterou v červnu 2019 uspořádaly SOkA Rakovník, Muzeum T.G.M., Rabasova galerie a Státní hrad Křivoklát. Do knižní podoby uspořádali materiály z této konference pracovníci archivu Renata Mayerová a Jan Krško.
Publikace o 174 stranách potěší zejména všechny zájemce o historii bývalého křivoklátského velkostatku. Autoři všech příspěvků jsou renomovanými odborníky ve svých oborech a přibližují vývoj panství ze všech možných úhlů pohledu. Sborník otevírá historik prof. Jaroslav Čechura obecnějším pohledem na velkostatky v 17. století. František Iša z NPÚ se zabývá křivoklátským panstvím na základě zprávy z roku 1729, která zatím unikala větší pozornosti badatelů.
Hned několik příspěvků je věnováno Lánům. Historička umění Jana Croÿ seznamuje čtenáře s poměrně spletitou kauzou prodeje zdejšího zámku. Na ní navazuje Robin Ambrož, který pojednal o změnách v lesnickém a mysliveckém hospodaření v Lánské oboře po koupi státem v roce 1921. Vrchnostenským dvorům na fürstenbergském panství se ve své studii věnuje Jan Žižka z NPÚ. K osobnosti Maxmiliána Egona II. z Fürstenbergu se vrací Kristýna Kaucká. Připomíná jeho přátelství s německým císařem Vilémem II. a jeho postoje během první světové války, díky kterým byl v nové republice přijímán velice rezervovaně. Kautská se ve studii zabývá i průběhem pozemkové reformy na křivoklátském panství.
Zdánlivě nesourodá je ve sborníku studie Šárky Steinové na téma Zahradně-architektonická tvorba na území Křivoklátska v letech 1914–1944. V oblasti působili dva zahradní architekti Josef Vaněk a Josef Kumpán, jejichž realizace se týkaly především zahrad škol, ale také alpinia v zahradě lánského zámku. V obecnější rovině se nese příspěvek Jana Randáka z Ústavu českých dějin FF UK o vývoji ideálů a vládní etiky v meziválečném Československu.
V sekci zprávy jsou pak otištěny veduty hradu Křivoklát ze sbírek Rabasovy galerie v Rakovníku, které vybral její ředitel Václav Zoubek.
Rakovničtí archiváři opět ukázali nekončící invenci. Téma přechodu od šlechtictví ke státu je velmi nadčasové a spojující jak výzkum regionu, tak i obecná témata historického bádání. Publikace určitě zaujme všechny zájemce o historii Křivoklátska a svým pojetím je přístupná nejen odborníkům, ale i poučené veřejnosti. Za cenu 80 Kč ji můžete zakoupit ve Státním okresním archivu Rakovník, v Muzeu T.G.M. v Rakovníku nebo v jeho lánské pobočce. Lze ji rovněž ve SOkA objednat.
Tomáš Bednařík
