„Na tu bídu se toho událo hodně,“ říká Milena Křikavová
Rakovník má knihovnu už 180 let
RAKOVNÍK. Uplynulý rok 2020 byl sice kvůli covidu-19 rokem zákazů, nařízení a izolace, když se však ředitelka rakovnické knihovny Milena Křikavová ohlédne zpět, nebyl pro knihovnu až tak ztraceným, jak by se mohlo zdát. „Je sice pravda, že jsme některé z našich tradičních akcí na jaře jen rozběhli a už je bohužel nemohli dokončit, ale pořád je tu spousta akcí, které se nám uskutečnit podařilo,“ říká. Dokonce dal rok 2020 vzniknout i jedné nové. A na co se můžete těšit letos?
Skoro patnáct let se čekalo, až se začne realizovat projekt na přestavbu tří městských domů na Žižkově náměstí na novou knihovnu. Když nyní konečně začala, je to pro vás největší věc roku 2021?
Samozřejmě je to opravdu velká věc, na kterou jsme se léta těšili, ale zatím je vše v rukou stavební firmy. Sice budu docházet na kontrolní dny, ale teď se bude postupovat podle projektu, který už je daný a do kterého nelze zasahovat. Mluvit bychom mohli až do podoby vnitřního vybavení. U něj bych si moc přála, aby bylo nadčasové a příjemné pro návštěvníky. A protože bude nová knihovna ještě nějaký čas jen staveništěm, je pro nás v letošním roce až na druhém místě. Na prvním je výročí 180 let, které městská knihovna slaví. Je nejstarší kulturní institucí v Rakovníku. Navíc se její výročí sešlo s jubilei dvou jejích spoluzakladatelů – Františka Hovorky, u něhož si připomínáme 220 let od narození, a Matěje Dobromíra Štembery, který se narodil před 135 lety.
Co k výročí chystáte?
Zatím nevíme, jak moc nám do našich plánů zasáhne koronavirus, každopádně s Romanem Hartlem zpropagujeme historii knihovny. Každý měsíc jednu část, takže už jsme s tím začali. V prvním čísle Radnice a také na facebooku knihovny je první z příspěvků. Představuje nám, jak vypadal Rakovník v době, kdy knihovna vznikala. Naše historické toulky nebudou jen suchá data, ale zajímavé informace a příběhy, jak jsme u Romana zvyklí. Ráda bych z příspěvků na závěr sestavila brožuru. Už první lednový si lidé chválí. Také bychom chtěli společně s místními a našimi spřátelenými výtvarníky uspořádat výstavu, jejímž tématem bude čtenářství. S nápadem už jsem všechny seznámila, tak jsem zvědavá, jak se s tím poperou. Moc ráda bych udělala i takový Free den s knihovnou, kdy by se na různých místech ve městě předčítalo z knížek a bylo by to spojeno i s hudbou a výtvarnem.
Uplynulý rok by asi málokdo označil za dobrý, jak ho z pozice ředitelky knihovny vnímáte vy?
Když nad tím přemýšlím, tak se toho, na tu bídu, nakonec v knihovně událo hodně. Na jaře jsme sice museli zavřít, ale zase jsme ten čas využili na velkou revizi knihovního fondu. Když se pak začala opatření uvolňovat, rozjeli jsme opět naše kulturní aktivity. Probíhaly koncerty, divadla, komentované vycházky i Listování. A v létě i Cyklování. Jen jsme je přizpůsobovali aktuálně platným omezením. Každé situaci se dá přizpůsobit, nejsem z těch, co by jen seděli se založenýma rukama. Dokonce jsme uspořádali i jednu novou akci, Posvícení na ulici. A výborně nakonec dopadla i beseda s Jitkou Zelenkovou, která se konala místo odloženého koncertu. Na druhou stranu mi bylo líto, že nemohlo proběhnout Pasování prvňáků na velké čtenáře, Jarmark v Brance, Hurá na prázdniny v letním kině nebo Noc s Andresenem. Soutěž o noc v knihovně jsme ještě stihli, ale přespání už se konat nesmělo. Už dvakrát jsme ho odložili. Také byla škoda chmelové výstavy v Roubence, která byla otevřena jen čtrnáct dní a museli jsme zavřít. A hodně mě mrzí veškerý čas, kdy jsme nemohli půjčovat knížky.
I to jste ale přeci vyřešili?
Dokud to šlo, půjčovali jsme přes výdejní okénko, a také jsme zavedli dovážku knih čtenářům až domů, a to do 10 km od Rakovníka. Když jsme službu rozjeli, vozili jsme na zhruba šedesátku míst, teď je to kolem 30 až 35 míst, i to je ale fajn.
Markéta Hartlová
