Výzkum tentokráte probíhal v silnici před Hamousovým statkem a kostelem.
Archeologové ve Zbečně zdokumentovali dalších 60 hrobů
Látka v zemi vydržela tisíc let
ZBEČNO. Je až s podivem, že nejsou zbečenské pověsti plné duchů. Že v místních legendách chybí strašidelné historky o zástupech přízračných postav, které se s úderem půlnoci zjevují na návsi. Jak totiž odhalila probíhající výstavba kanalizace, respektive záchranný archeologický výzkum, který s ní jde ruku v ruce, zbečenská náves je jedno velké pohřebiště. První hroby tu archeologové odhalili už v lednu a během jara. Když se nyní bagry na náves vrátily, výzkum pokračoval. Archeologové při něm objevili další šedesátku hrobů a v nich spoustu významných nálezů. „Tentokráte se jednalo o výkop v silnici před Hamousovým statkem a kostelem a o přípojku ke statku. Na metry čtvereční byl rozsah podobný jako na jaře. Oproti jaru jsme tu našli více osobních šperků, máme odtud soubor osmnácti záušnic a dvanácti prstenů. Opět z přelomu raného a vrcholného středověku,“ říká archeoložka Muzea T. G. M. Jana Bezáková.
Po jarní zkušenosti se asi dalo očekávat, že přijdou další zajímavé nálezy?
Věděli jsme, že něco ve výkopech určitě bude, ale co konkrétně, ne. Nejprve jsme si udělali tři sondy, abychom zjistili, jestli se v minulosti při stavbě silnice archeologické situace nenarušily. Sondy odhalily, že ne. Zhruba 70 až 80 cm pod silnicí začaly situace vycházet, nejprve vrcholně středověká planýrka. Silnice se tedy skryla na tuto vrstvu a pak už se pokračovalo šetrným způsobem, kdy se začišťovaly a prohlubovaly vrstvy ze 14. století a mladší. Čím jsme šli hlouběji, tím to bylo zajímavější. Dopředu jsme nevěděli, kam až bude pohřebiště zasahovat, přeci jen to bylo poměrně daleko od místa jarního výzkumu. Ale pohřebiště zasahuje až sem. Zdokumentovali jsme tu dalších více než šedesát hrobů, jsme s nimi na čísle 125. Výkop je opět řezal napříč.
Jsou mezi nimi některé opravdu významné?
Nejzajímavější byly hroby 68 a 100, oba jsou ženské a dobře vybavené. Žena z hrobu 68 měla bronzový prsten, na prsou malé dítě a u něj keramickou figurku beránka. Jde o ojedinělý nález, navíc v přímé nálezové situaci, ze které je zjevné, že beránek souvisel s dítětem a jedná se o hračku. Horní část trupu s lebkou zasahovala do profilu, ale odkryli jsme ji, protože se daly očekávat další nálezy šperků. Nemýlili jsme se, objevili jsme ještě tři záušnice. Z tohoto hrobu tedy máme komplet kostru. A ještě zajímavější je hrob 100. Kromě čtyř záušnic a dvou prstenů se na kostře ženy našly dva pruhy látky, ty jsou vůbec nejvzácnějším nálezem. Jde zřejmě o límeček košile nebo šatů, protože se látka dochovala na každé straně klíční kosti. Byla pevně tkaná. Je opravdu unikátní, když se zachová látka z přelomu raného a vrcholného středověku. Pochopitelně půjde na konzervaci.
Co dalšího jste v hrobech objevili?
Našlo se také několik mincí, většinou v dlaních, nejčastěji pravých. Půjdou na určení, ale už teď víme o brakteátech z počátku 13. století. Také odtud máme spoustu železných předmětů. Často hřebíků z vík rakví, ale také olověnou perlu olivovitého tvaru, která může být z 10. až 11. století. Našla se při začišťování profilu. Spousta želez zatím není identifikována, k čemu mohla sloužit. Zajímavý je nicméně například železný ježek. Jednalo se o obrannou zbraň se třemi ostrými hroty, která se házela proti nepříteli (koni či pěšákovi), aby mu znesnadnila pohyb. A zvláštní je, že ve výkopu v silnici chybí náhrobky. Jeden jsme objevili až ve výkopu přípojky k Hamousovu statku, tedy mimo těleso silnice. Přitom byly tyto hroby více vybavené, takže to nemohlo souviset se sociálním statusem pohřbívaných. Vysvětlením může být, že byly náhrobky odstraněny, když se silnice budovala. Hroby byly hlouběji, proto zůstaly netknuté. Trochu záhadou jsou opukové otesané kameny, které se objevovaly u většiny hrobů. Opuka není místní materiál a byla opracovaná, takže musí jít o zbytky stavebního zdiva. Možná z předchozí stavby kostela?
Opět patří velké procento koster dětem?
Je to stejné jako na jaře, takže až k padesáti procentům. Ve středověku to ale nebylo nic neobvyklého, dětská úmrtnost byla vysoká. Děti často umíraly na infekce, bakteriální nemoci i obyčejnou horečku. Když se tehdy někdo dožil vyššího věku, byl opravdu odolný. Co nás také hodně zaujalo, byl stav chrupu u dospělých koster. U většiny z nich byl krásný. Žádné zkažené zuby, ale krásné zdravé a rovné chrupy.
Markéta Hartlová