Žáci lišanské základní školy už se moc těšili, až se vrátí zpět do lavic.

V malotřídkách se k nim připojili i žáci z vyšších ročníků

Prvňáci a druháci se vrátili do lavic

RAKOVNICKO. Ve středu 18. listopadu se po více jak měsíční pauze vrátili do školních lavic prvňáci a druháci. Jiné je to ale v malotřídkách, ty dostaly výjimku a tam, kde jsou první dva ročníky sloučeny s jinou třídou, se vrátili do lavic takřka všichni.

Malotřídních škol, tedy většinou škol s prvním stupněm, kde jsou některé třídy sloučeny, je na Rakovnicku hned několik. My jsme se ptali ředitelů, jak se s nastalou situací vypořádali a jak hodnotí návrat žáků do škol.

Uvítali by testování

V lišanské základní škole mají 1. až 4. třídu. Spojen je 1. a 2. ročník. Tyto děti se minulou středu vrátily do lavic, 3. a 4. ročník se i nadále vzdělává distančně. „Personální potíže nemáme. Kupodivu se nám onemocnění zatím vyhnulo.O individuální výuku nikdo nepožádal. Všichni žáci se do školy těšili. Během zavření školy jsme měli stoprocentní účast na distanční výuce a za to patří poděkování jak žákům, tak především rodičům za vzornou spolupráci,“ řekla ředitelka školy Michaela Karlová. Jestli byl návrat těchto žáků do škol dobrým krokem, ukáže podle ředitelky teprve čas. „Myslím si ale, že byla mimořádná příležitost při postupném návratu žáků provést jejich plošné testování. Zvláště s ohledem na to, že děti v tomto věku jsou často bezpříznakové,“ řekla.

V Olešné všichni žáci

Do lavic základní školy v Olešné usedli minulou středu všichni žáci. „V letošním školním roce vyučujeme v jedné třídě žáky 1., 2. a 4. ročníku. Využili jsme udělené výjimky. Dnes proto nastoupily zpět do školy všechny děti, včetně čtvrťáků. Celkem je ve třídě 17 žáků. Máme jen jednu třídu, takže nemusíme zajišťovat žádnou distanční výuku,“ popsala situaci ve škole ředitelka Eva Fastová. Ani tady nikdo o individuální výuku nepožádal.

„Rozhodně vítáme návrat žáků 1. a 2. tříd do školy. U prvňáčků je to jednoznačné, tam totiž nelze redukovat učivo, například vynechat některé písmenko a podobně. Navíc žáci prvních ročníků základní školy v naprosté většině potřebují pomoc rodičů, kteří jim jednak poskytnou technické vybavení na on-line výuku a zároveň jim pomáhají s přípravou i se samotným průběhem výuky. Druháci jsou už sice o něco samostatnější, ale po jarním uzavření škol by teď potřebovali zvýšenou péči,“ hodnotí Eva Fastová.

Jako jediný mínus vidí celodenní nutnost nošení roušek, kdy ji některé děti musejí mít nasazenou i od 7. hodiny ranní do 16. hodiny odpoledne. Tedy až devět hodin. „Na druhou stranu chápeme zvýšené riziko nákazy, takže veškerá opatření bez reptání dodržujeme.“

Ve Zbečně též distančně

Prezenčně i distančně nyní vyučují na Základní škole ve Zbečně. „Máme trvale spojené prvňáky, druháky a třeťáky v jedné třídě. Celkem 14 dětí na profilové předměty, takže s obnovením prezenční výuky jsme logicky přistoupili i k zapojení dětí ze třetího ročníku,“ vysvětlila ředitelka školy Dagmar Nováková.

Distanční výuku ostatních ročníků zajišťuje třídní učitelka pomocí každodenního online spojení. O osobní individuální výuku zatím nikdo nepožádal.

„Návrat dětí do škol je podle mě dobré rozhodnutí. Děti se do školy velmi těšily. Na kamarády, na své učitelky. Ve škole mají možnost se s probíranými tématy lépe seznámit, procvičit si vše potřebné, zeptat se na případné nejasnosti. I když i malé děti měly online výuku, nebylo to stejné jako ve škole. Po internetu třeba těžko dítěti cokoliv ukážete, opravíte, upřesníte správné psaní daného cviku nebo si s ním těžko zahrajete motivační hru. Takže co se týče obnovení výuky, z mého hlediska to jsou jenom samé plusy. Negativní pro děti i učitele je určitě rouška během výuky. Dětem většinou rouška vadí, rozptyluje je, mají tendenci si s ní hrát,“ popsala Dagmar Nováková.

V Pavlíkově i třeťáci

Také do lavic pavlíkovské základky usedli mimo prvňáků a druháků nyní i třeťáci, kteří jsou běžně spojeni s prvním ročníkem. Ostatní žáci pak pokračují v distanční výuce společně se svým třídním učitelem. Ani tady zatím o možnost individuální výuky nikdo nepožádal.

„Samozřejmě, děti mladšího školního věku, zvláště 1. a 2. ročník, potřebují neustálý fyzický kontakt se školou. Po tak dlouhé době jim určitě schází socializace se všemi účastníky ve škole a hlavně výuka přímo ve třídě. Učitel v učebně může ihned zareagovat a volit různé přístupy k jednotlivým žákům i k samotné prezentaci výuky. Této skutečnosti nelze na dálku, i přes sebelepší IT techniku, v žádném případě docílit,“ míní ředitel školy Petr Šiler.

Obavy z návratu žáků do lavic přece ale jen mají. „Trochu nás trápí celodenní pohyb s rouškou a obava z možné nákazy mezi námi učiteli a pracovníky školy. Jakýkoli personální výpadek je pro naši malou školu velmi složitý. A také neustálé změny a úpravy vzhledem k organizaci chodu zařízení. S tím také budou, po nástupu zbývajících ročníků, další problémy. Ale když jsme si poradili na jaře, poradíme si i nyní,“ řekl závěrem ředitel.

Renáta Fryčová