MUDr. Miloš Králíček

Proč je nošení roušek tak důležité?

Minulý týden nám zavolal do redakce pan doktor Miloš Králíček, lékař rakovnické záchranky, zda bychom mohli přetisknout leták České lékařské komory s piktogramy (viz str. 10), které vysvětlují smysl nošení roušek. Na naši otázku proč, odpověděl:

„V posledních dnech si připadám, jako bych žil ve dvou různých světech. Čím dál tím častěji si při výjezdech oblékáme ochranné obleky s respirátory, abychom se mohli postarat o narůstající počet covidových pacientů – v naprosté většině seniorů, kterým se špatně dýchá. A často opravdu velmi špatně. A když ve volném čase vyrazím např. na náměstí, nevycházím z úžasu. Potkávám kolem sebe lidi bez roušek, kteří nerespektují dvoumetrové rozestupy, kráčejí blízko sebe nebo dokonce stojí proti sobě a vesele konverzují. Od prvního pohledu nejde o členy rodiny. Nemůžu uvěřit, že někdo může být ještě teď tak bezstarostný. Těch pět jednoduchých piktogramů na letáku výstižně ukazuje, jak se koronavirus šíří. Věřím, že rozumný člověk po jejich zhlédnutí si při setkání s kýmkoliv, kdo nepatří do jeho rodiny, nasadí roušku a snad to také bude požadovat i po tom druhém.“

Přesto se najdou tací, kteří hlásají, že se to s tou epidemií jenom přehání. Také názory na roušky mohou být různé. V první vlně je zpochybňovala dokonce i Světová zdravotnická organizace.

Ti, kteří to hlásají, musejí být slepí a hluší. Nemocnice každým dnem ukrajují z normálních lůžek a převádějí je na lůžka covidová. Zdravotnická zařízení nejsou nafukovací. Vše má své hranice. Co se týká Světové zdravotnické organizace, jsem opravdu na rozpacích, jak se k její jarní roli v souvislosti s rouškami vyjádřit. Nejpravděpodobněji v té době šlo o přechodné kolektivní pomatení mysli jejích vedoucích pracovníků. Naštěstí ta organizace dostala brzy rozum a začala roušky doporučovat. Myslím si, že k tomu tenkrát přispěl i zářný příklad Česka, které je šilo od rána do večera. A ejhle, ony fungovaly. Je to tak, ve výčtu bariérových opatření stojí roušky spolu se sociálním distancováním na prvním místě důležitosti. Důvod je prostý – virus SARS-CoV-2 se šíří především vzdušnou cestou v místech s velkou koncentrací lidí. Odhaduje se, že desetiminutový hovor tváří v tvář s infikovanou osobou bude mít pravděpodobně za výsledek přenos infekce. Pokud přitom infikovaný člověk zvýší hlas, zasměje se nebo si odkašle, riziko přenosu ještě naroste. Kromě toho se virové částice dýcháním vylučují trvale, i když mlčíme, což má pro šíření nemoci zásadní význam v malých uzavřených nevětraných prostorách.

A co přenos rukama?

Přenos přímým kontaktem rukama, které se dotkly infikovaného předmětu a následně pak úst, nosu nebo očí, je epidemiologicky také velmi závažný, ale v pořadí důležitosti stojí až za přenosem vzdušnou cestou.

Proč se vlastně covid tak rychle šíří?

Je to dáno faktem, že k infekci stačí jen několik set vdechnutých virových částic. U chřipky je tato dávka o něco málo vyšší. Ovšem mimořádně nebezpečnou vlastností nového koronaviru je skutečnost, že infikovaná osoba vylučuje virové částice řadu dní před tím, než se u ní nemoc projeví. U chřipky je to zhruba jen jeden den. Infekčnost kulminuje 2 až 3 dny před prvními klinickými příznaky. Dnes navíc víme, že infekce často probíhá bezpříznakově. V tom případě infikovaný člověk virus nekontrolovatelně šíří, aniž by si sám u sebe nemoci povšiml.

Takže rouška je vlastně jediná možná prevence.

Pokud se dostaneme do blízkosti cizího člověka, tak ano. Epidemiologický význam roušek nejlépe vystihuje slogan jarních heroických dnů, a to „moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě“. Jakákoliv tkanina, která zakrývá dýchací cesty, významně snižuje množství vylučovaných virových částic. V současné době komunitního šíření koronaviru si téměř nikdo nemůže být jist, zda není náhodou už sám také infikován (ale zatím bez příznaků) a zda tak nevědomky nešíří infekci na další osoby. Rouška současně chrání svého nositele před vdechováním virových částic ze zevního prostředí. Tato osobní ochrana sice není dokonalá, ale rozhodně není zanedbatelná. Spolehlivější jsou respirátory typu FFP (FFP2, FFP3, N95 či KN95). Nejvyšší stupeň osobní ochrany představují až profesionální respirátory s filtrem.

Občas vidíme i v obchodech jedince s rouškou „na půl žerdi“.

Správné nasazení roušky má zásadní význam – musí totiž zakrývat také nos. Infikovaná osoba virové částice vydechuje i nosem. Při mluvení o to více. Rouška pod nosem tak ztrácí svůj protiepidemický význam. Navíc nechrání ani svého uživatele. Převážně totiž dýcháme nosem, nikoliv ústy. Mimochodem v textu ministerského mimořádného opatření je povinnost zakrytí nosu spolu s ústy přímo uvedena.

Jak hodnotíte užívání respirátorů s výdechovým ventilem?

Ventilem vydechovaný vzduch uniká volně ven. Pravda, dýchá se lépe, brýle se nemlží. Ale z epidemiologického hlediska je to přibližně totéž, jako by uživatel takového respirátoru neměl na obličeji nic. Sice dobře chrání sebe, ale nechrání ostatní v případě, že by sám byl infikovaný. Řesením této situace je překrytí respirátoru s výdechovým ventilem ještě běžnou rouškou.

Na jaře se Česká republika stala evropským průkopníkem v zavedení roušek. Lidé roušky sami šili, sami vyráběli plakáty, které nošení roušek propagovaly daleko dříve, než to vláda vlastně zavedla. Kam se tahle solidarita vytratila?

Opravdu nevím. A je mi z toho smutno, Tehdy jsme je nosili disciplinovaně všichni a tím jsme taky výrazně přispěli k zvládnutí první vlny. Je paradoxní, že dneska v době kritického zhoršování epidemie se objevuje významná skupina populace, která roušky a ostatní opatření zpochybňuje nebo zcela ignoruje. Tito popírači by si měli se vší vážností uvědomit, že pokud vládní nařízení nerespektují, neohrožují tím v případě onemocnění pouze sebe, ale ohrožují i své spoluobčany, protože v době svého bezpříznakového stadia mohou nevědomky nakazit další osoby. Slýcháváme od nich argumentaci, že je výhradně jejich věcí, jestli onemocní, a proto nic dodržovat nehodlají. Evidentně nechápou, že se kvůli své ignoranci mohou stát součástí řetězce šíření infekce, na jehož konci někdo zemře. Může to být i někdo z jejich blízkých.

Pavel Sklenička