První fotografikou láskou Petra Růžka byl pozemní hokej. Brzy svou tvorbu rozšířil o záznamy fotbalových utkání a dnes je obdivovaným wildlife fotografem.

Petr Růžek sleduje život na Rakovnickém potoce

„Ledňáčky jsem si zamiloval,“ říká fotograf

Přezdívá se mu létající drahokam a při troše štěstí jej můžete spatřit na březích Rakovnického potoka. Výrazným modro-oranžovým zbarvením poutá ledňáček říční zrak především fotografů. Skrze objektiv fotoaparátu učaroval před třemi lety i Petrovi Růžkovi, který se jeho výskytem začal intenzivně zabývat. Drobný ptáček se dostal i do kroniky města Rakovníka a podrobný článek o něm vyšel ve zpravodaji odboru životního prostředí. O pár poznatků jsme Petra požádali i my.

Osudná voda

Přestože ledňáček v našich končinách hnízdí pravidelně, nepatří mezi hojně zastoupené druhy. Aby prospíval, potřebuje čistou vodu, kolmé břehy a dostatek potravy. „Pravidelně zapichuji větve do břehů potoka, aby měli ledňáčci kde sedět a lovit,“ popisuje Petr svůj příspěvek rostoucí populaci vzácných ptáků.

V Rakovníku je podle něj pravidelně k vidění až osm jedinců, kteří za potravou putují i 10 kilometrů. „Naučil jsem se rozeznávat samce od samic a mladé jedince. Vloni zde létal i jeden okroužkovaný ornitology. Po jednom z přívalových dešťů, kdy se výrazně zvedla hladina potoka, jsem ho už neviděl. Pravděpodobně se mu stala osudnou právě voda, která strhla část břehu i s jeho norou,“ říká fotograf smutně.

Oslavný let

Petr Růžek si všímá i zajímavých poznatků o hnízdění ledňáčků. „Hnízdí od března do července, klidně i déle a to kvůli jejich vysoké úmrtnosti. Paradoxem je, že jméno ledňáček absolutně nevystihuje jeho potřeby. Pokud je totiž zima tuhá, jedinci nepřežijí, protože nemají dostatek potravy. Dospělí spořádají i čtyřicet rybek denně.“ Za zmínku stojí rituály spojené s pářením ptáků. „Sameček uhání samičku, která láká výrazným pípáním. Oba se pak společně vrhají střemhlav do vody, avšak na poslední chvíli mění směr a vznášejí se ke korunám. Tyto zásnuby mohou trvat i několik hodin, poté dochází k tzv. zásnubnímu krmení. Sameček vloží do samičina zobáčku rybku a sám se pak vznáší na oslavný let do výšin,“ popisuje fotograf akt předcházející společnému budování nory.

Rybářský maraton

Protože na Rakovnickém potoce není mnoho ideálních příležitostí k budování hnízdiště, pomáhá Petr ještě s kamarádem Adamem Karlem vlastnoručně zlepšit jejich možnosti. K jejich překvapení začal ledňáček začátkem letošního března právě v jimi upraveném místě hnízdit. Pár se při sezení střídá a to přibližně dvacet dní. Po vylíhnutí nastává samečkovi rybářský maraton. Zpočátku mláďata spořádají jednu rybu za 2 hodiny, což je při čtyřech mláďatech poměrně náročné.

„Dle mého pozorování před vylétnutím z hnízda spořádá každé mládě jednu rybu za hodinu a to zhruba od 5 hodin ráno do 8 hodin do večera. Za celý den to může být až 90 ryb, což je neskutečné,“ popisuje v úžasu.

Stačí pět minut

Ani po letech nepřestávají ledňáčci fotografa fascinovat. Kromě toho, že jsou velmi dobrými lovci, jsou tak čistotní, že se dokáží čistit i celé hodiny. Pokaždé, když sameček donese rybu, několikrát skočí do vody a pečlivě upraví všechna pírka. Petr Růžek má létající drahokamy skvěle vypozorované a dokonce radí, jak postupovat, aby se vám je také podařilo zahlédnout.

„Když se jdu projít, stačí mi 5 minut a vidím ho. Většinou loví na klaccích, které jsem instaloval do koryta potoka. Ledňáčci jsou na pohyb v okolí zvyklí a vůbec jim nevadí. Problém je, jakmile se člověk zastaví a jako v mém případě, vytáhne foťák. I proto je chodím pozorovat zamaskovaný k jejich noře. Zde jsem tři někdy pět hodin. Vstávám ve 4 hodiny ráno, abych tam byl včas, před svítáním. Ne kvůli snímkům, ledňáčky jsem si zamiloval a baví mě je pozorovat, poznávat je. Ty zážitky jsou nezapomenutelné. O to mám větší radost, když je mohu nafotit a podělit se o záběry s ostatními,“ dodává rakovnický fotograf.

Barbora Vaicová