Průvodkyně Eva.

Návštěvníky hradem provádí odsouzená žena

Druhá šance na Krakovci

KRAKOVEC. Napadlo by vás někdy, že na hradě či zámku může provádět odsouzený? Že vám prozradí spoustu zajímavých informací a vy ani nepoznáte, že si odpykává trest za mřížemi? Pokud vás zajímá, jak taková prohlídka vypadá, pak se vydejte na nedalekou zříceninu hradu Krakovec. Ale musíte mít štěstí, aby ten den prováděla paní Eva.

Kastelán hradu Jiří Sobek spolupracuje s odsouzenými už zhruba 14 let. Využívá je na údržbu okolí hradu a zároveň jim dává určitou šanci na resocializaci. „Je tenká hrana mezi svobodou a vězením. Ne všichni odsouzení jsou nastaveni pro život ve vězení. Stačí jedna chyba a může se tam ocitnout kdokoli z nás. Z mého pohledu je lepší vlídnost a laskavost. Tím jsem v životě dosáhl více, než nějakými tresty. Samozřejmě, a to bych rád zdůraznil, to vždy tak nejde s každým,“ říká kastelán.

Pracovní terapie

S věznicí v Drahonicích na Lounsku kastelán spolupracoval ještě v době, kdy si tam tresty odpykávali muži. Ti na Krakovec jezdili na pracovní terapii, která zahrnovala právě údržbové práce. Dnes je věznice určená výhradně ženám. „Na začátku letošního roku nás pan Sobek oslovil, jestli bychom nechtěli navázat spolupráci, kterou s Drahonicemi měl. To se stalo a navázali jsme právě na pracovní terapie,“ vysvětlil zástupce vedoucího výkonu trestu Věznice Drahonice Michal Charvát.

Veřejnost z občasných pracovnic hradu nemusí mít žádné obavy. „Jsou to odsouzené, které byly drogově závislé, páchaly trestnou činnost pod vlivem omamných a psychotropních látek. Musí splňovat další kritéria – nesmí být odsouzené za násilnou trestnou činnost, musí mít délka trestu do určité výše a nesmí mít vysokou recidivu. Stejně tak musejí mít dobré chování ve věznici a plnit zadané úkoly. Zjišťuje se rodinná situace, zázemí, závažnost trestné činnosti. A odborná komise pak náš návrh schválí nebo ne. Odsouzení, kteří pracují mimo věznici prověřuje pečlivě několik pracovníků. Nepustili bychom ven nikoho, kdo je odsouzen za násilnou trestnou činnost. Takoví lidé se mimo věznici nedostanou,“ reaguje na obavy některých občanů Michal Charvát.

Další zkušenost

A protože práce s odsouzenými není pro kastelána cizí, chtěl jim nabídnout možnost dalšího růstu. „Napadlo mě, že bychom jim mohli nabídnout jiný náhled na život, dát jim další zkušenost. A proto jsem přišel s nabídkou místa průvodkyně. Samozřejmě to nebyla jednoduchá cesta. Je to vlastně takový precedent v tomto směru,“ řekl.

Jenže najít vhodnou kandidátku nebylo mezi zhruba sedmdesátkou odsouzených ve středním stupni ochrany drahonické věznice vůbec jednoduché. Zájemkyně musela splňovat komunikační schopnosti, které jsou mezi odsouzenými většinou na nízké úrovni, dále být schopna se naučit text a především se také umět prezentovat. „Ze začátku jsme nemohli nikoho vybrat. Byl to opravdu těžký oříšek. Pak nám dal tip vychovatel, který sem jezdí s odsouzenými na pracovní terapii, na paní Evu. S tím, že místní prostředí zná a bude to tak pro ni jednoduší.“

A opravdu se povedlo a paní Eva výběrem prošla. Na Krakovnci pracuje na smlouvu od července do konce září, ale momentálně se jedná o prodloužení do konce sezóny. „V projektu chceme nadále pokračovat. Během zimy paní Eva zaučí svoji nástupkyni,“ řekl Michal Charvát.

Nejtěžší je tréma

A co tato práce přináší paní Evě? „Když jsem nabídku dostala, tak jsem tomu ani nevěřila. Pak jsem samozřejmě řekla, že to ráda přijmu. Je to pro mě další šance,“ vypráví. Jako všechno ale i tato nabídka s sebou nesla několik úskalí. „Bylo to pro mě hodně těžké. Ze začátku jsme vůbec nevěděla, jak ty informace mám návštěvníkům předávat. Takže jsem se učila od ostatních průvodců a vybrala jsem si z toho to svoje. Nejtěžší pro mě byla tréma. Postavit si po dlouhé době před lidi a mluvit. Takže když se mi povedlo uskutečnit nějaký hovor dobře, tak jsem byla šťastná. Ve vězení mi ta komunikace chybí, není tam s kým bych ji mohla dál rozvíjet.“

Práce na Krakovci i po propuštění ale pro ženu, na kterou doma čeká rodina, reálná není. „Je to sice krásná práce, ale moji rodinu by neuživila. Je to spíše sezonní brigáda. Já mám doma co napravovat,“ řekla. Ve věznici si už odpykala 4,5 roku a trest ji vyprší za necelých 16 měsíců.

Krakovecký kastelán touto spoluprací vyřešil i další problém, který ho trápil – nedostatek zaměstnanců. „Je určitě spousta nezaměstnaných, ale také hodně nezaměstnatelných, těch kteří ani o práci nestojí. Když někdo žádá o místo průvodce, tak s každým vždy mluvím. Ale v poslední době mě oslovovali lidé, kteří nebyli z blízkého okolí. To byla jen zájemkyně, která je dnes u nás jako průvodkyně zaměstnaná. Tím nechci říct, že tady není nikdo, kdo by měl o tuto práci zájem, ale já jsem ho zatím bohužel nepotkal.“

Renáta Fryčová