Pěstitelé bojují s plísní, chmel je přesto pěkný

První česačky už se rozjely

RAKOVNICKO. Trochu jiného ducha, než díky jakému jsou chmele zahaleny oparem lákavé nostalgie, bude mít letošní chmelová sklizeň. Kvůli koronaviru totiž bude potřeba dodržovat stejná přísná opatření jako při jarních brigádách. Tedy nesdružovat se, nestravovat společně, dodržovat hygienická pravidla, nedělat žádné večerní programy...

„To všechno sice ke chmelům patří, ale je potřeba zajistit, aby lidé přijeli na sklizeň zdraví a také se z ní zdraví vrátili. Nikdo z nás nechce domýšlet, co by se stalo, kdyby někdo z brigádníků v průběhu sklizně onemocněl, a do jaké míry by to její průběh ovlivnilo,“ říká Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Na Žatecku se češe od začátku minulého týdne, na Rakovnicku od uplynulého víkendu. Někteří místní pěstitelé ale začnou až 25. srpna. Chmel je i přes nápor plísní pěkný. Protože se kvůli jarním obavám z nedostatku brigádníků mnohde zapichovalo a řezalo dříve, rostl rychleji. „Snad nebude příliš přerostlý. Bujný habitus totiž znamená, že se do chmelnice nedostane tolik světla a hlávky se pak méně uzavírají. Navíc, když je zelené hmoty moc, znamená to větší nápor na česačky. Zvýší to náklady a hrozí větší poruchovost,“ vysvětluje předseda chmelařského svazu.

Předvídat, jaké budou výnosy, je na počátku sklizně jako věštění z křišťálové koule. Chmelaři odhadují, že by mohly být průměrné. Počasí totiž tentokráte chmelu přálo. Měl dostatek vláhy a vlny veder byly mnohem snesitelnější než v minulých letech. Snad jen noci, kdy rostliny kvetly, mohly být teplejší. I velkou hrozbu v podobě peronospory nakonec chmelaři zažehnali.

„Plísně letos přinesly opravdu velké problémy. Atak peronospory byl obrovský. Vyrovnaly jsem se s ním jen díky chemické ochraně. Mrzí mě, jak na ni veřejnost pohlíží, protože dneska žádný zemědělec nestříká zbytečně a nadbytečně. Stroje jsou natolik sofistikované, že rozprašují jen jemnou mlhu na listy, není to žádné prolévání metráky přípravků, jak bylo běžné někdy v 60. letech. Přesto bychom měli v budoucnu v našem státě množství chemické ochrany snížit o padesát procent. Při náchylnosti chmele na plísně, svilušky, mšice a padlí je otázkou, jestli pak bude jeho pěstování vůbec možné,“ uzavírá Luboš Hejda.

Markéta Hartlová