Schůzku ministra zemědělství Miroslava Tomana s místními farmáři zahájil Jaroslav Mikoláš z Lupofytu.

Nádrže u Senomat a Šanova do roku 2030

Ministr Toman řešil dopady sucha

CHRÁŠŤANY. Není tajemstvím, že Rakovnicko je místem s vysokým deficitem srážkových vod. Její zadržování v krajině mohou důmyslným obděláváním polí značnou měrou ovlivnit zemědělci. Pokud voda na krajinu nespadne z nebes, měl by ji do budoucích nádrží u Senomatech a Šanova přivést gigantický přivaděč z Ohře.

Největší v historii

I o těchto otázkách v pátek 7. srpna diskutovali místní farmáři s ministrem zemědělství. V chrášťanském sídle firmy Lupofyt se schůzky zúčastnil také prezident Agrární komory ČR a generální ředitel Povodí Vltavy.

Z úst ministra se zemědělci i novináři mimo jiné dozvěděli, že i vzhledem k řešení problémů se suchem a kůrovcovou kalamitou, má dnes ministerstvo největší rozpočet v historii. Prezident Agrární komory Jan Doležal doplnil, že loni bylo na vodohospodářskou politiku uvolněno 13,7 miliard korun.

V souvislosti se zadržením vody v krajině se vedla diskuse i o „zelených pásech“ zabraňujících erozi a katastrofálním přemnožení hrabošů. Na některých místech v ČR připraví zemědělce až o 80 % úrody a dravci na řešení situace nestačí.

I na závlahu

Prezident agrární komory si vzal na mušku některé novináře. Podle něj uvádějí zkreslené údaje o zemědělských dotacích a kolik na ně doplácí ostatní občané.

„My se bavíme složitě,“ uvedl ministr Toman, podle kterého se nedaří veřejnosti prostřednictvím médií správně vysvětlovat zemědělskou politiku. Dále upozornil, že „zemědělec má nejmenší možnost ovlivnit cenu potravin“ na rozdíl zpracovatelů a obchodních řetězců.

Farmáři se zajímali o postup prací při realizaci vodních nádrží u Šanova a Senomat. Potěšila je informace od ministra, že voda z nich půjde využít k zavlažování polí, s čímž původní záměr nepočítal.

To nejtěžší

Generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala v závěru schůzky uvedl, že u nádrží Senomaty a Šanov nyní probíhá územní řízení a Povodí Vltavy řeší majetko-právní vztahy k dotčeným pozemkům. „V letošním roce bychom jich mohli vykoupit v objemu kolem 30 milionů korun a pak na to máme roky 2021–22. K tomu bychom mohli získat pravomocné územní rozhodnutí. To je to nejtěžší a trvá to nejdéle. Současně s tím probíhá projektová dokumentace a vyřizování stavebního povolení,“ uvedl Petr Kubala.

Ruku v ruce s tím podle Kubaly podnik Povodí Ohře připravuje výstavbu nádrže Kryry a zpracovává investiční záměr na přívod vody z Nechranické nádrže do Velkého rybníka v Jesenici a následnou distribuci pro „nadlepšování“ stavu vody v Rakovnickém a Kolešovickém potoce.

Náhradní cesta

„Přivaděče měly být budovány společně s nádržemi Šanov a Senomaty a přívod vody bychom měli řešit náhradní cestou, ještě než bude hotová nádrž Kryry (cca v roce 2035),“ vysvětlil ředitel.

Pokud se do roku 2023 podaří získat územní rozhodnutí a do dalších tří let stavební povolení, vlastní realizace nádrží by se mohla uskutečnit do horizontu 2030. Budování přivaděčů by podle ředitele mohlo jít rychle, protože jejich trasy vedou převážně podél komunikací.

Původně měly nádrže Šanov a Senomaty sloužit pro nadlepšování vody v Rakovnickém potoce. O jejich využití k závlahám se rozhodlo na základě místních klimatických scénářů. Proto se sem musí voda přivést z Ohře, kde jí je dostatek.

„V Rakovnickém potoce často teče jen to, co vypustí rakovnická ČOV. Vodnost je zde velmi nízká,“ připomněl trpkou skutečnost Petr Kubala.

Sláva Vaic