Rak kamenáč je jedním ze šesti druhů raků, vyskytujících se aktuálně ve volné přírodě ČR Na sedmdesát kusů nyní žije také v Tyterském potoce.

Zachráněná zvířata žijí v Tyterském potoce

Na Křivoklátsko se vrátili raci

Do Tyterského potoka se minulý týden vrátili raci kameňáci. Na sedmdesát kusů nejvzácnějšího druhu raka u nás tam vypustili ministr životního prostředí Richard Brabec, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc a premiér České republiky Andrej Babiš. Do jednoho z přítoků řeky Berounky byli raci vráceni poté, co část z nich před dvěma lety uhynula na račí mor v nedalekém Stroupínském potoce.

Když se zjistilo, že raky kamenáče žijící ve Stroupínském potoce postihl mor, ihned se začalo s jejich záchranou. Do umělého chovu se jich podařilo přesunout několik z nich a čekalo se, až nákaza z potoka vymizí. Jenže odebrané vzorky ji odhalily i rok po prvním úhynu. Proto hledala agentura jiné vhodné místo, kde by mohli raci kamenáči žít. Tím se stal právě Stroupnický potok v CHKO Křivoklátsko.

Račí mor

„Pokud se rak kamenáč nakazí račím morem, má to pro něj fatální důsledky. Je to vysoce infekční onemocnění a způsobuje masivní úhyn našich původních druhů raků. Ti nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránili. Bohužel neexistuje žádný účinný prostředek, kterým by se dali vyléčit. Jedinou možností je zamezit, aby se račí mor dále šířil. Dnes vypuštění raci byli před dvěma lety zachráněni z potoka, kde se račí mor objevil. Bez přesunu by uhynuli. Doufáme, že se jim v novém působišti bude dařit,“ vysvětlila Lucie Štefanská z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Nepřirozené prostředí

Rak kamenáč žije, tak jak jeho jméno napovídá, v kamenných korytech toků. Podle odborníků u nás za posledních pět let vymřela pětina z celkové populace tohoto druhu. Za jeho úhynem mnohdy stojí také betonování vodních koryt, takzvané narovnávání toků, ale i špatné rybniční hospodaření. V posledních letech je rakovým největším nepřítelem mor. Ten byl k nám zavlečen americkými druhy raků, kteří nesmějí být podle zákona od roku 2016 vypouštěni do volné přírody.

Záchrana do umělého chovu

„Záchranné přesuny jsou tím posledním řešením. Klíčové je, aby se zamezilo šíření račího moru a zlepšil se stav naší krajiny. Bez toho si brzy budeme raka kamenáče prohlížet jen na fotografiích. Přitom je jako jeden z mála bezobratlých živočichů spjat s kulturně-historickým dědictvím Evropy. Koneckonců, kdo by neznal dětskou říkanku o tom, jak rak leze z díry, nebo název města Rakovník,“ řekl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Pomáhá i vláda

Do záchrany raků se vložila i vláda. Záchranná akce raků kamenáčů z Křivoklátska byla financována z krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí. „Jedním z vážných problémů naší krajiny je, že potoky a řeky byly napřímeny, jejich břehy opevněny, zanikly drobné tůně a mokřady. O vhodná místa k životu přišel nejen rak kamenáč, ale i spousta dalších druhů. To se pokoušíme změnit pomocí nejrůznějších dotačních programů, které jsou zaměřeny na obnovu vodního režimu krajiny. Do obnovy krajiny a jejích funkcí jsme od roku 2014 investovali více než 5, 5 miliardy korun. Ve Sněmovně máme také novou legislativu, která zamezí dalšímu šíření konkrétních invazních druhů, i to by ochraně našich domácích raků kamenáčů mělo výrazně pomoci,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Lepší je nic nedělat

A jak můžete rakům pomoci právě vy? Nikdy nepřenášejte raky do jiných toků. Stejně tak nepřevážejte vodu do potoků a řek, může být totiž infikována račím morem, aniž byste to věděli. A především nevypouštějte nepůvodní raky z chovů a nevylévejte vodu z akvárií do vodních toků.

Renáta Fryčová