Jedním ze způsobů ochrany je zakrytí chemicky ošetřených kmenů textílií. Brouk se vylíhne, ale už neuletí a uhyne.

Napadené dřevo kůrovcem se snaží majitelé lesů prodat jako palivo

V kurzu je samovýroba dřeva

RAKOVNICKO. Kalamita kůrovce zatím nebere v českých lesích konce. Skladovací kapacity zpracovatelských subjektů jsou přeplněny a majitelé lesů tak hledají další možnosti prodeje. Jednou z nich je přímý prodej z lesa nebo samovýroba.

Palivové dřevo prodává také město Jesenice. „Město Jesenice spravuje v rámci svého majetku cca 710 ha lesů. Bohužel i do našich lesů dorazila kůrovcová kalamita, díky které vám nyní můžeme nabídnout relativně velké množství palivového dřeva za příznivé ceny. Koupí dříví z jesenických lesů nám pomůžete tuto kalamitu zvládnout,“ stojí na webu města.

Palivového dříví je přebytek

Dříve se dřevo napadené kůrovcem normálně těžilo a prodávalo na pile. Ale dnes dřevo kleslo na své hodnotě, všude ho je spousta, a firmy, které ho zpracovávají, jsou zahlcené na dlouhou dobu dopředu. Udat dnes dřevo za solidní cenu je veliký problém.

Dřeva v jesenických lesích nepřibylo jen kvůli kůrovci, změnil se také způsob prodeje. „Za předchozího hospodáře, který odešel do důchodu, prodávala palivové dřevo přímo osoba, která v lese těžila. Na jaře jsme vybrali nového lesního hospodáře a přijali ještě lesníka. Lesník se stará o dřevo, které se vytěží. Zadává, co se má těžit, vyhledává kůrovcová místa a podobně. Takže dřevo teď prodáváme sami,“ vysvětlil jesenický starosta Jan Polák.

Prodej probíhá tak, že zájemce kontaktuje lesníka, ten mu řekne, v jaké lokalitě je dřevo vytěžené, odveze si ho a zaplatí.

Obnovení samovýroby

„Do roku 2010 byly umožněny samovýroby dřeva. Ale byl v tom zmatek a kontrola nebyla výrazná. Proto jsme samovýrobu úplně zarazili. Ale s ohledem na větší kalamitu chceme umožnit lidem opět kontrolovanou samovýrobu. Zájemce kontaktuje lesníka, ten mu ukáže místo, zájemce zpracuje dřevo, odveze a zaplatí. Nejedná se jen o kůrovce, ale třeba i o nutnou prořezávku,“ řekl starosta.

Koupit si dřevo z jesenických lesů může kdokoli, samovýrobu ale upřednostňují spíše pro místní. „Zatím je zájem takový postupný. Není to tak, že by najednou bylo dříví pryč. Naskládkováno máme velké množství, lidé jezdí s přívěsnými vozíky a odvážejí 2-3 prostorové metry. Není to jen pro Jesenické. Ale co se týká samovýroby, tak bychom chtěli upřednostňovat místní. Ale kdyby jich bylo málo, nabídli bychom to i ostatním.“

Pořezat nebo odvést ze skládky

Také Lesy ČR nabízejí občanům prodej palivového dřeva. „Dříví nabízíme veřejnosti dvojím způsobem. Buď samovýrobou, takže lidé stromy po uzavření smlouvy s Lesy ČR sami vytěží a odvezou, a dále jsme vloni umožnili veřejnosti nákup dříví z hromad, které jsou vidět všude u lesa. Koupí ho ve dvoumetrových délkách a sami z lesa odvezou,“ vysvětlila tisková mluvčí společnosti Eva Jouklová.

A ze strany veřejnosti je o službu zájem. Jen v loňském roce zadal podnik do samovýroby 387 m3 dřeva, což je dvojnásobek objemu oproti předchozím letům. „Z lesních skladů jsme navíc prodali veřejnosti 30 tisíc m3 dřeva. Vzhledem k tomu, že jsme dříví pro veřejnost v dubnu zlevnili, předpokládáme, že letos prodáme lidem ještě větší objem dříví než loni,“ vysvětlila.

Boj proti kůrovci

A jak Lesy ČR zpracovávají napadané stromy kůrovcem? „Kůrovcové stromy po celý rok vyhledáváme, těžíme a asanujeme, poté z lesa odvážíme nebo bezpečně skládkujeme, často pokryté speciálními sítěmi. To je jediný způsob, jak kalamitu zpomalit a časem zastavit.“

Letošní počasí kalamitě rozhodně nepřispělo. Broukovi totiž svědčí teplo a sucho. „Po extrémně suchém dubnu jsme uvítali ochlazení, které částečně zbrzdilo vývoj kůrovce. Jaké počasí ale bude v dalších měsících, to se nedá odhadnout, každopádně pokračujeme v uvedeném postupu a máme v lesích obranná opatření,“ řekla mluvčí.

Opatření zavádějí také v jesenických lesích, kde se rozhodli jít cestou lapáků. „Porazí se velký strom, skládáte na něj větve a brouk nalétne do toho poraženého dřeva, a ne do zdravých stromů. Je to podle nás nejlevnější a nejekologičtější cesta, kterou se chceme vydat,“ doplňuje jesenický starosta.

Renáta Fryčová