Archeologové jsou z nálezu nadšení, starosta shání peníze

Výzkum vyjde obec na 400 tisíc

ZBEČNO. Při stavbě kanalizace v jedné z nejstarších obcí v Česku bylo v lednu objeveno pohřebiště datované do 12. století. Pro archeology je to významný nález, zbečenský starosta Jiří Těhan ale takovou radost nemá. Archeologům musí za výzkum zaplatit takřka 400 tisíc korun. Po té, co sháněl peníze na stavbu kanalizace doslova kde se dalo, jsou pro něj další náklady čárou přes rozpočet.

Financování kanalizace a vodovodu

„Obec se nachází v CHKO Křivoklátsko a kanalizace tady měla být logicky již dávno, aby se krásná příroda co nejvíce ochránila,“ připomíná zbečenský starosta. Jenže stavbě samotné předcházelo složité shánění finančních prostředků.

Zbečno vyjde stavba kanalizace na 90 milionu korun bez DPH, přičemž dotace ze Státního fondu životního prostředí má činit pouze 40 milionů. „Zbytek prostředků musí obstarat obec sama. Obec má však roční rozpočet pouze 8 milionů korun,“ vysvětlil starosta. Finance na stavbu Zbečenští získali také vstupem do společnosti Vodárny Kladno Mělník (VKM). Na zbytek si museli vzít úvěr u banky.

Navíc plánují i stavbu vodovodu v Újezdě nad Zbečnem. „Mezi občany jsme udělali anketu a mohu říci, že devadesát devět procent občanů si stavbu vodovodu přeje,“ říká starosta. Původně měla vodovod postavit společnost VKM, po změně vedení ale nakonec z investice ve výši 30 milionů korun sešlo. „Teď nás čeká hledání financí. Pokud se nám podaří získat dotaci, bude v maximální výši šedesáti procent. Úvěr od banky jsme si vzali už na kanalizaci, takže musíme hledat jinou cestu,“ popisuje starosta.

Půl milionu za výzkum

A nyní přišly další náklady ve výši zhruba půl milionu korun za archeologický výzkum. „Rakovnické muzeum nám vyšlo vstříc a účtovalo pouze nutné náklady, přesto se částka vyšplhala do řádů statisíců.“

Starosta se proto obrátil na zřizovatele muzea, kterým je Středočeský kraj. Na konci ledna psal o problému přímo paní hejtmance, do dnešního dne mu ale nepřišla odpověď. Největší problém vidí Jiří Těhan ve znění zákona. „Pro obec je to významná zátěž a osobně se domnívám, že by měl být upraven zákon o státní památkové péči. Nemohu přeci vydat na archeologický průzkum jednu šestnáctinu ročního rozpočtu. Navíc, když si obec kvůli stavbě kanalizace musela vzít úvěr.“ S tímto sdělením se 15. dubna obrátil zbečenský starosta také na ministra kultury Lubomíra Zaorálka. V mailu také podotkl, že obce rozhodně nestaví kanalizace a vodovod kvůli podnikání, proto by archeologické výzkumy neměly zatěžovat rozpočty těchto akcí.

Významný nález

Na to, jak probíhá výzkum a jeho financování v ostatních obcích, jsme se zeptali archeoložky Muzea T. G. M. Rakovník Kateřiny Blažkové.

„Při stavbě rodinného domu, u fyzických osob pro účely vlastního bydlení, platí výzkum náš zřizovatel, tedy Středočeský kraj. A co se týče staveb s podnikatelským záměrem, tak ty sice platí stavebník, ale náklady se dají odepsat z daní,“ vysvětlila. A stavba kanalizace, z níž se do budoucna předpokládá příjem pro obec, je podle zákona podnikatelským záměrem. Výzkum tedy podle zákona 20/87 Sb. o státní památkové péči hradí stavebník, tedy v tomto případě obec. Ve většině případů v regionu se zatím jednalo o náklady v desetitisícových maximálně statisícových částkách. Výzkum ve Zbečně ale patří na našem okrese zatím mezi ty největší.

„Je to jeden z největších archeologických výzkumů za posledních pár let, protože jde poprvé o mnohačetné kostrové pohřebiště,“ vysvětluje.

Ve Zbečně byly v blízkosti památkově chráněného kostela sv. Martina bagrem narušeny kosterní pozůstatky z 12. století a ty se nacházely ve více jak padesáti hrobech. „Je to složité na preparování. Naši pracovníci jsou tak na místě každý den, soboty, neděle, aby byl výzkum co nejdříve ukončen.“ I když se muzeum snažilo obci vyjít vstříc a započítávalo jen nejnutnější náklady, částka přesto dosahuje na takřka 400 tisíc korun. „I když jsme z regionu a náklady máme ve srovnání s institucemi mimo okres hodně nízké, řadu věcí přesto musíme řešit dodavatelsky, jako např. geodeta, antropologa a techniky,“ vysvětlila.

Pomoci by mohla propagace

O jiných možnostech financování Kateřina Blažková neví, doposud to prý s žádnou obcí neřešila. „Samozřejmě, že je to pro obec finanční zátěž, to je pochopitelné. Ale nepamatuji si za svou devatenáctiletou praxi, že bychom někde řešili nějaký problém s hrazením nákladů.“

Muzeum je ochotno obci pomoci také s prezentací nálezu, která může do Zbečna přilákat další turisty a tím náklady na výzkum alespoň částečně vrátit zpět do obecního rozpočtu. „Už jsme se o tom s vedením obce bavili. Je to archeologické dědictví nás všech a povinností archeologa je jej zachránit před zničením. Navíc tady je to spojeno i s písemnými prameny, s Kosmovou kronikou, která Zbečno uvádí jako lovecký dvorec přemyslovských knížat. Takže jsou poprvé propojené archeologické i historické prameny. V prezentaci archeologického dědictví je muzeum zkušené. Rádi zpracujeme informační tabule, jako tomu bylo například v Lubné. Budeme výsledky publikovat odbornou i populární formou, vystavovat a tak podobně,“ řekla.

Jestli ale návštěvy turistů navrátí investice do obecního rozpočtu, jisté není, a proto hledá starosta pomocnou ruku i na jiných místech.

Renáta Fryčová