Karel Burian se svojí životní láskou Elsou Dingesovou na osudné cestě do Ameriky roku 1912.
Víno, ženy, zpěv – bez nich se Burianův život neobešel
Jaké bylo prokletí Krále pěvců?
RAKOVNÍK. Věřte tomu, nebo ne. Ale to, co se odehrálo v životě Karla Buriana poté, co zklamal a odmítl svoji snoubenku, opravdu připomíná naplnění kletby, kterou na něj seslala sestra zhrzené Marie Pivodové. Zatímco v uměleckém životě exceloval a zažíval jeden úspěch za druhým, v tom osobním ho čekala spousta těžkých zkoušek a ran.
Karel Burian se narodil před 150 lety. Krále pěvců letos připomene rakovnická knihovna několika akcemi. Tou první byla v úterý 10. března přednáška publicisty Romana Hartla Prokletí Karla Buriana. „Její téma je trochu bulvární. Burian totiž nebyl jen fenomenálním tenoristou, ale i bohémem, bonvivánem a bouřlivákem. Sousloví víno, ženy, zpěv na něj stoprocentně platilo. Bez ničeho z toho se jeho život neobešel,“ zmínil v úvodu Roman Hartl. Vztah k ženám měl na jeho kariéru zásadní vliv, ačkoli pravým přelétavým sukničkářem nebyl.
První zásadní ženou jeho života byla operní pěvkyně Marie Pivodová, s níž se seznámil v Cáchách. Velmi se do sebe zamilovali. Po pouhém půl roce známosti se schylovalo ke svatbě, jenže jejich umělecké cesty se rozdělily. Karel dostal angažmá v Kolíně nad Rýnem, ona v Praze. Ačkoli si v dopisech slibovali lásku až za hrob, Burianovy city ochladly a ze svatby sešlo. Marie to nesla tak těžce, že jí trvalo tři roky, než se plně zotavila a mohla se vrátit na operní jeviště. Proto se na Burianovu hlavu sneslo z úst Mariiny sestry prokletí. Přála si odplatu v podobě božího hněvu.
„Tou, kvůli níž svoji snoubenku opustil, byla Františka Jelínková, taktéž operní pěvkyně. Nazval ji démonem, jemuž nemůže odolat. Vzali se v červnu 1895 a o dva roky později se jim narodil syn Richard, jejich jediný potomek. Manželství bylo zpočátku šťastné, brzy to ale mezi nimi začalo skřípat. Podle Buriana se u Františky projevovala umělecká žárlivost. Zatímco ona umělecky uvadala, jeho kariéra strmě stoupala,“ popisuje Roman Hartl. Manželství dospělo k rozvodu. Kvůli neochotě se dohodnout však nebyl spor uzavřen. Právně zůstali manželi až do Burianovy smrti a soudní výlohy se vyšplhaly na astronomických 132 miliony korun.
Další Burianovy vztahy skončily tragicky. Někdy v roce 1904 se na scéně objevila Dora Schimmelová. Zámožná drážďanská intelektuálka, múza tamních umělců. „Byla to doba Burianovy nejslavnější éry. V roce 1909 ho Dora provázela při jeho cestě do Ameriky. Tam došlo k nešťastné události, kdy se otrávila zkaženými ústřicemi. Karel se domů vracel jen s jejími ostatky,“ přiblížil pěvcovu další životní ránu Roman Hartl. Ta největší však měla teprve přijít.
Svou životní lásku s velkým „L“ Elsu Dingesovou potkal na jaře 1909. Elsa byla jeho oddanou ctitelkou. Kvůli tomu, aby byla Karlovi co nejblíže, se provdala za drážďanského drogistu. Při představeních házela svému idolovi kytičky růžových poupat. Tím si ji Burian všiml. Osudové ovšem bylo až náhodné setkání v ulicích města. Půl roku poté už spolu bydleli.
„Ačkoli Adolf Dinges nejprve kavalírsky souhlasil s odlukou manželství, brzy chtěl svoji ženu zpět. Milence pronásledoval, Burianovi vyhrožoval zbraní a nakonec ho i obvinil z únosu a cizoložství, takže na něj byl vydán zatykač pro celé Německo,“ popisuje Roman Hartl. Elsa s Karlem byli přesto šťastni. Ovšem jen do dalšího osudného turné po Americe. Během cesty u Elsy propukla tuberkulóza mozku. Zpráva o tom, že nemoci podlehla, Buriana dostihla po představení v Bostonu. Zemřela údajně krátce poté, co v opeře dozněly poslední tóny Isoldiny árie Smrt láskou. Jako by se v tu chvíli kletba naplnila.
Markéta Hartlová
