Jimmy Karlík se soškou Bruta při výročním koncertu v prosinci 1991.
Bigbítovou kariéru Standy Karlíka odstartoval gibson
Jimmyho rodinný kytarový skvost
RAKOVNÍK. Své osudy nemají jenom lidé, ale také věci. Třeba hudební nástroje. Kytaristu Stanislava „Jimmyho“ Karlíka netřeba muzikantské veřejnosti příliš představovat. Jeden z nejlepších, kteří kdy na okresních pódiích hráli, prošel za svoji více než padesátiletou kariéru celou řadou převážně rockových skupin. Od prvních Moucha´s detective agency, přes Mandragoru, Elektornik, Brutus, Kyklop, Meditaci, Film Blues Band, Brass Band, JB & The Backlight až po současnou LaBandu. Když jsme se nedávno setkali, vyprávěl mi zajímavý příběh o historii své první kytary – gibsonky. Vzešla z dílny známého německého výrobce hudebních nástrojů Franze Hirsche ze Schönbachu (vyráběl i citery) a světlo světa spatřila v tehdy sudetských Lubech. Podle obrazové publikace Tomáše Dvořáka a Marka Rejhona „Bohemian Jazz Guitar Tribute“, kam byla Jimmyho kytara také zařazena, byla vyrobena v roce 1939.
„Obchod“ ze senecké hospody
„V letech 1951-1952 vojákoval můj otec Václav Karlík v Rakovníku. Kytara, kterou si přivezl z civilu, však nevydržela náročnou službu v armádě, zbyl z ní jen krk. Naštěstí byla nablízku jiná kytara, gibson značky Hirsch, kterou vlastnil jistý Boris Maxa, Ostravák zde také sloužící. Moc prý na ni neuměl, ale zato byl pořád švorc. A tak jednou v hospodě v Senci, když zas neměl na útratu, slovo dalo slovo, a za nějakých pět tisíc korun (před měnou) změnila kytara majitele,“ popisuje anabázi skvělého nástroje Gibson Hirsch 1939 Jimmy Karlík. Otcovu vojnu prý přečkala kytara „ve zdraví“, pak trošku cestovala přes Kladno (Jimmyho otec pochází z Vinařic – Tuháně), aby se vrátila do Rakovníka, kam se Václav Karlík oženil. Postupně převzala funkci spíše dekorativní, hlavně prý aby nepřekážela. Tohle se ale v roce 1968 zásadně změnilo.
Jimmyho kytarový skvost.
První elektrofonická kytara
„Na prázdninách toho roku jsem byl v kamrlíku bratří Jíchů ve Vinařicích – Tuháni, na vechtru u vlečky na Mayrovku, z bezprostřední blízkosti zasažen zvukem jejich elektrických kytar a vykuchaných rádií. A bylo jasno – bez elektrické kytary nemohu dále žít! Snímač Brilliant, zakoupený v prodejně hudebních nástrojů v Kladně na Třídě ČSLA, a zručnost mého otce rázem proměnily toho,starýho džipsona‘ na nejúžasnější nástroj světa. Zvláště pak ve spojení s radiopřijímačem Telefunken (2W a asi 20 kg) se děly divy. Spolu se stejně založenými hochy jsme do toho vlítli rovnýma nohama. Po jedné zkoušce v předsíni u Nigrinů, kde byli kromě mě přítomni ještě Miloš Nigrin a Josef Fencl ml., jsme upouštěli páru lehkým boxerským matchem, když jeden z nás (možná i já) dostal větší pecku a ulehl. Bohužel zrovna na kytaru odloženou v rohu ,ringu‘. Ulomený krk otec zručně napasoval zpátky a jelo se dál. Když jsem začal hrát doopravdický bigbít se skupinou Moucha´s detective agency, byla tato kytara, opatřená snímačem zn. Brilliant, mojí první elektrofonickou kytarou,“ pokračuje ve vzpomínkách Jimmy.
Tři generace Karlíků
Jak čas běžel, přestávala gibsonka se snímačem splňovat nároky a opět zaujala dekorativní pozici. Později Jimmy vyměnil starou nefunkční mechaniku za jinou z nějaké Jolany. Sice vypadala moderněji, ale prý šla alespoň naladit. „Občas jsme na ni brnkli, později i moje děti, takže za těch bratru 67 let ji měly v ruce tři generace Karlíků. Ale ta léta na ní už byla znát. Trochu poškrábaná, rozeschnutá, popraskaná (od rozpálených kamen) a opotřebovaná už neměla moc velkou perspektivu. Tak jsem ji vloni odvezl ukázat Marku Rejhonovi, který sestavoval knihu o jazzových kytarách. A stejně jako kdysi slovo dalo slovo a za nějakých pět tisíc korun (před eurem) změnila kytara majitele a vyrazila opět do světa. Na zkušenou, na zachráněnou, na objevenou…,“ dodává rakovnický kytarista.
Vrcholné předválečné dílo
Tomáš Dvořák s Markem Rejhonem kytaru Gibson Hirsch 1939 popsali ve výše zmíněné publikaci „Bohemian Jazz Guitar Tribute“ slovy: „Vrcholné předválečné dílo Franze Hirsche. Kytara je vzácně dochovaná v původní polituře s kompletním originálním hardwarem. Najdeme na ní typické Hirschovy konstrukční a designové prvky, jako jsou souměrná hlava, subtilní kobylka nebo výrazné poziční značky z celuloidové imitace perletě s úhlopříčným proložením. Tvar korpusu je rovněž charakteristický a najdeme ho i na jiných Hirschových nástrojích (například pozdní modely Majestic Aristocrat nebo některé poválečné kytary Viviani). Zadní deska a luby jsou vyrobeny z nádherného žíhaného javoru. Výjimečný v kontextu Hirchovy tvorby je naopak bukový krk. Jedinečný vzhled tomuto nástroji dodává hlava ze skládaných dýh s centrálním perleťovým kosočtvercem. Tato kytara reprezentuje to nejlepší z evropské produkce archtopů před druhou světovou válkou.“
Myslím, že tehdy šestnáctiletý Standa Karlík sotva jen tušil, jak vzácných nástroj odstartoval jeho dlouholetou kytarovou kariéru.
Tomáš Bednařík
Jimmy Karlík v éře Elektroniku roku 1975.