Zleva Miroslav Svoboda, Jakub Vosička s robotem a Marián Sahajdak.

Čtvrtý nejrychlejší robot

RAKOVNÍK. Na konci ledna a začátkem února si studenti Střední průmyslové školy Emila Kolbena připsali na své konto další významné úspěchy. Bodovali na krajském kole Bobříka informatiky a také na osmém ročníku brněnské Robotiády. Tam soutěžili v mezinárodní konkurenci osmi týmů z celého světa.

Krajské kolo Bobříka probíhalo na počítačích Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ze základního kola se mezi 28 nejlepších probojovali i dva studenti SPŠ Jakub Vosička a Marián Sahajdak. Jakub získal celkem 204 bodů a umístil se na báječném 5. místě, Marián skončil čtyřiadvacátý.

Předkola probíhala na půdě jednotlivých škol a zapojilo se 8500 studentů z celé republiky, kteří byli následně rozděleni do krajů. V krajském kole rozhodoval nejen počet bodů, ale i čas. Zajímavé je, že v soutěži většinou dominovali studenti gymnázií, ale z našeho regionu gymnázia žádné zástupce nevyslala. Průmyslováci tak hájili okresní barvy sami. Odpovídali na otázky z oblasti informatického myšlení, algoritmizace, řešení problémů a digitální gramotnosti. „Na soutěž jsem se nijak zvláště neučil, ze školy jsem byl dostatečně připraven,“ shrnul své dojmy Jakub.

V Brně na začátku února hájila školní barvy dvojice studentů. S Jakubem Vosičkou cestoval do moravské metropole také Miroslav Svoboda. Soutěž probíhala ve vědeckém centru u výstaviště ve třech disciplínách. Studenti soutěžili s roboty, které sestavili na školách z předepsané stavebnice Lego, ve sprintu, čáře a tzv. dálkovém medvědovi.

„Největší úspěch jsme měli ve sprintu,“ popisuje Miroslav, který byl v Brně už potřetí. Účast je rok od roku vyšší. Letos soutěžilo 190 týmů z 8 zemí, celkem na 600 studentů, kteří postavili 400 robotů. Kromě Čechů přijeli také studenti ze Slovenska, Polska, Řecka, Ukrajiny, Nového Zélandu, Ruska a Maďarska. „Nám se podařilo vybojovat ve sprintu 4. místo, v ostatních disciplínách jsme byli zhruba v polovině výsledkové listiny,“ rekapituluje Jakub. V prvním případě musely soutěžní modely projet klikatou trať po nakreslené čáře. Ve druhé soutěži šlo o rychlost a ve třetí disciplině měl dálkově ovládaný robot dopravit do cíle plyšáka.

„Naše nejlepší disciplína probíhala tak, že robot musel zdolat trať v délce 10 metrů a šířce 1 metr. Na konci měl pouze 5 metrů na zastavení. Každé vybočení či přejetí koridoru znamenalo neúspěšnou jízdu. Náš robot měl 4 motory a řídící jednotku. Dosáhl času 4:08. Upaloval tak rychlostí 9 km v hodině. Vítězové z Ukrajiny měli čas 3 sekundy, takže nějaká rezerva tam ještě je. Tak zase za rok,“ směje Miroslav Svoboda.

Pavel Sklenička