Hředelští se seznámili s přepracovanou studií výstavby hal

Ani nová verze nepřesvědčila

HŘEDLE. Majitel bývalého zemědělského areálu na okraji Hředel Ondřej Komeda se znovu pokusil přesvědčit místní obyvatele, že se jeho záměru, tedy výstavby čtyř průmyslových hal, nemusejí obávat. Za Hředelskými ale osobně nepřijel. Na prosincové jednání obecního zastupitelstva vyslal tři zástupce – svého advokáta a projektanty, kteří vytvořili přepracovaný návrh revitalizace brownfieldu. V něm sice zohlednili námitky, které obec, zdejší spolek a veřejnost zaslaly v připomínkovém řízení, přesto místní nepřesvědčili. Na tom, že Hředelští nechtějí žít v těsném sousedství velkých hal, s nimiž bude spojena kamionová doprava, nepřetržitý průmyslový provoz a navíc není dopředu jasné jejich konkrétní využití, se nic nezměnilo.

Původní návrh stáhl

Ohledně revitalizace hředelského brownfieldu (jak jsou označovány opuštěné průmyslové či zemědělské areály) byl v polovině loňského roku zahájen proces EIA, tedy posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Obec se ve svém vyjádření postavila k záměru odmítavě.

Sám Ondřej Komeda nebude tím, kdo bude areál revitalizovat a provoz hal zajišťovat. Záměr jen projektově připraví a pokud projde procesem EIA, prodá ho investorovi. I to je jeden z důvodů, proč mají Hředelští z budoucího vývoje strach. Nikdo neví, kdo oním investorem bude a co bude předmětem jeho podnikání.

„Inženýr Komeda se rozhodl vzít původní návrh, s nímž jste byli seznámeni, zpět a přepracovat ho tak, aby byly zohledněny vaše námitky,“ vysvětlil na jednání, které se uskutečnilo 16. prosince po skončení schůze zastupitelstva, právní zástupce majitele Jiří Malínek.

Denně 80 kamionů

První námitka obce se týkala dopravního zatížení. V přepracovaném návrhu se počítá pouze s jediným možným vjezdem a výjezdem z areálu. A to novou cestou z jižní strany, která bude mimo zastavěné území. Značka začátku a konce obce by se měla posunout. V samotném areálu došlo k rozšíření parkovacích ploch, aby byl dostatek místa pro čekající kamiony a nemusely parkovat po vesnici. Zároveň projektanti upřesnili, že aby se areál uživil, musí se v něm otočit zhruba osmdesát kamionů denně. Jaký bude počet osobních aut zaměstnanců, specifikovat nelze. Každopádně by v areálu mělo pracovat 400 až 450 lidí ve čtyřsměnném provozu.

To souvisí s dalšími obavami místních – přílivem agenturních pracovníků. „Je pravda, že bude u zaměstnanců potřeba využít externích zdrojů. Dojezdové vzdálenosti ze sousedních měst jsou ale dobré a není to tak, že bude potřeba zejména nekvalifikovaných pracovních sil. Vzhledem k robotizaci budou zapotřebí kvalifikovaní zaměstnanci. V rámci areálu se určitě žádné ubytovny stavět nebudou,“ uvedl advokát. I přesto ale visí ve vzduchu otázka, zda se příležitosti nechytnou jiní podnikavci. Ostatně velkých statků, které se k podobnému využití nabízejí, je ve Hředlích (o sousedních obcích nemluvě) dost. Navíc tato záruka padne ve chvíli, kdy bude záměr přeprodán investorovi. Jeho předmět podnikání může mít jiné požadavky na kvalifikovanost zaměstnanců.

Obavy o vodu

Velká část diskuze nad návrhem se točila kolem odběru vody. S argumentem, že vody je dost a pro zásobování areálu postačí nový vrt, který bude v areálu vybudován, projektanti narazili. A to poté, co si občané všimli, že údaje vycházejí ze starých hydrogeologických průzkumů. Nový průzkum, který by reflektoval současnou kritickou situaci s vodou, majitel, jak uvedl jeho právní zástupce, kvůli vysokým nákladům zpracovat nenechal. „S vodou tu bojujeme odjakživa. Kde berete jistotu, že je situace stejná, jako byla v 60. letech, a váš vrt nestrhne vodu ostatním?“ nechali se slyšet Hředelští.

Řešila se i otázka hluku nebo zásahu do krajiny. Současné rozpadající se hospodářské budovy sice také nejsou ideální stav, ale nové haly budou megalomanštější. Průmyslový park má mít celkovou rozlohu kolem šesti hektarů. Nové budovy budou stát na ploše přes 43 000 m², zpevněná plocha bude činit 16 000 m².

Markéta Hartlová