Školy budou moci odučit více hodin, některé ale nemají kde

Peníze dle počtu hodin, ne od žáka

RAKOVNICKO. Doposud platilo pravidlo, že čím víc žáků škola má, tím víc peněz od státu dostává. Od ledna bude všechno jinak. S reformou regionálního školství se systém financování změní. Ředitelé základních škol jsou zatím s hodnocením změny opatrní. Pořád nad ní totiž visí několik otazníků a teprve praxe ukáže, jestli budou přínosy takové, jak ministerstvo slibuje. Malým „základkám“, jejichž provoz musel kvůli nedostatečnému počtu žáků dofinancovávat zřizovatel (tedy obec), by se však mělo ulevit.

Dosavadní financování fungovalo tak, že ředitelé dostávali od státu peníze na žáka. Školy tak mezi sebou bojovaly o každou duši. Od 1. ledna se bude příděl peněz odvíjet od počtu odučených hodin, kterému se říká PHmax. Hodnota PHmax představuje maximální týdenní počet vyučovacích hodin. Podle ministerstva to umožní snížit počet žáků ve třídě, a tím pádem zvýšit kvalitu výuky.

Konečně bez výjimky

Ke školám, které léta držely nad vodou příspěvky z obecního rozpočtu, patří například ZŠ Čistá. Ani její ředitelka Marie Kruntová však nemůže jednoznačně říci, že si díky reformě polepší. Změna totiž přišla v době, kdy škola po dlouhých letech přestala fungovat tzv. na výjimku, a to díky dětem zapsaným v domácím vzdělávání.

„Máme devět ročníků, ale jen sedm tříd. Spojujeme některé ročníky na prvním stupni. Podle nového systému bychom teoreticky mohli jeden spoj rozdělit, jenže na to nám chybí prostory. Ve dvou bývalých třídách v přízemí máme školku a ta by naopak potřebovala zvýšit kapacitu, ne uvolnit prostory škole. Plán, jak to do budoucna vyřešit, ale s obcí máme,“ říká ředitelka Marie Kruntová. Na budovu školy navazuje nevyužívaná sokolovna. Její prostory by se mohly adaptovat na třídy mateřinky. Jedno pozitivum už však reforma ZŠ a MŠ Čistá přinesla. Umožnila jí přijmout od září do školky další učitelku.

Kolik na odměny?

„Co reforma přinese, stále nevíme. Pořád nemáme jistotu, jak to bude v praxi fungovat. U naší školy mi výpočet hodin podle PHmax vyšel shodně, jako jsme je zamýšleli řešit, i kdyby k reformě nedošlo. Tedy půlit třídy na některé předměty, například angličtinu nebo pracovní vyučování,“ říká ředitel ZŠ Lubná Radek Vyskočil a upozorňuje, že největší neznámou reformy jsou nenárokové složky. Zatímco PHmax si školy spočítají snadno, kolik peněz dostanou na nenárokové složky (z nichž se vyplácejí odměny, navýšení úvazků nebo práce na dohodu), nebyl ředitelům nikdo schopen říci.

„Koeficienty nenárokové složky se zřejmě budou často měnit. Osobně to na mě dělá dojem, že si tím stát nechává zadní vrátka pro případ, že nebude mít pro školství tolik peněz. Z hlediska ředitele je ale podstatné vědět, s jakou částkou může hospodařit. Proto jsem opatrný v hodnocení přínosu reformy. Jsem optimista, ale dokud si to nevyzkoušíme, nelze dopředu jásat,“ přibližuje ředitel.

Není kde učit

Co je v tuto chvíli nad slunce jasné, je to, že budou na novém systému tratit velké městské školy, které trápí nedostatek učeben. Například 2. ZŠ Rakovník by díky reformě mohla přijmout sedm nových učitelů na plný úvazek. Pak by mohla odučit příslušný maximální počet hodin daný výpočtem PHmax.

„Jenže na to bohužel nemáme dost učeben. Pokud bychom měli, mohli bychom udělat více paralelních tříd, nebo bychom mohli (a na to je reforma zaměřena především) půlit některé hodiny. Tak jako se půlí například angličtina, by se půlila i čeština nebo matematika. To je věc, kterou by vyučující ocenili. Jinak se pracuje se čtrnácti a jinak s osmadvaceti dětmi. O tuto možnost přicházíme a tím pádem přijdeme o možnost dostat na tyto hodiny peníze. Z pohledu naší školy se tedy reforma jako přínosná nejeví. Uvidíme, co ve skutečnosti přinese,“ uzavírá ředitel 2. ZŠ Zdeněk Brabec.

Markéta Hartlová