Většina obcí je ve VSORu, některé si vše zajišťují sami

Kanalizaci se sdružením, nebo bez?

RAKOVNICKO. V minulém čísle Raportu jsme psali o výhodách a nevýhodách tlakové a gravitační kanalizace. Nyní jsme zjišťovali plusy a mínusy členství ve vodohospodářských sdruženích.

V současné době mají obce možnost se rozhodnout, jestli se budou o kanalizaci a vodovod starat samy, nebo majetek předají do správy jinému subjektu. Na Rakovnicku je nejvýznamnějším celkem Vodohospodářské sdružení obcí Rakovnicka (VSOR) a několik obcí je součástí Vodohospodářského sdružení obcí západních Čech (VSOZČ).

Pod křídly VSOZČ

„V Lužné si část výstavby kanalizace financovala obec sama. O několik let později jsme vstoupili do VSOZČ a to odkanalizovalo zbytek obce. Vodovodní a kanalizační řád nám také spravuje,“ vysvětlil Václav Kejla. Dříve fungovala v obci společnost Luženské technické služby, která se o kanalizaci a ČOVku starala, pak ale společnost zanikla a povinnosti se správou přešly na starostu. „Od té doby, co nám kanalizaci a vodovod spravuje sdružení, tak vlastně nevím o žádných problémech. O vše se starají,“ vysvětlil starosta obce Václav Kejla.

Pokud obec do sdružení vstoupí, majetek předá do správy sice někomu jinému, je ale stále jeho vlastníkem. „My jsme vložili náš majetek do sdružení, ale nezbavili jsme se ho. Sdružení ho využívá, dále buduje, a když řekneme, že ze sdružení vystupujeme, majetek nám vrátí i s tím, co vybudovalo sdružení. Kdyby byla síť zatížena úvěrem, museli bychom to s ním také převzít,“ vysvětlil starosta. Pokud se ale jedná o takzvaný nadobecní majetek, jako například společné ČOVky, ten zůstává v majetku sdružení.

Spolupráce se VSORem

Také VSOR spravuje kanalizační a vodovodní síť, financuje výstavbu společných zařízení, jako jsou skupinové vodovody a kanalizační přivaděče, samotnou výstavbu kanalizace a vodovodu si ale platí každá členská obec sama.

„Vodohospodářské sdružení obcí Rakovnicka kromě veškeré technické a administrativní podpory a následného provozování nabízí členským obcím převzetí investorské role při výstavbě vodovodů a kanalizací, a tím významnou úsporu na souvisejících organizačních a manažerských nákladech, ale také na DPH,“ vysvětlil předseda VSORu Tomáš Valer.

Konkrétně v Senomatech byl VSOR investorem poloviny kanalizace v místní části Nouzov a celé kanalizace v místní části Hostokryje. Úspora se pohybovala kolem 15% z celkové ceny.

Obec se stará sama

Dalším příkladem jsou obce, které se rozhodnou kanalizaci a vodovod vybudovat samy a také se o ně starají. Stejně je tomu i v Nezabudicích. Před několika lety byla obec členem Svazku vodovodů a kanalizací obcí Křivoklátska. Příprava stavby se ale protahovala, konečná cena byla vysoká a z projektu nakonec sešlo. „Tak jsme se rozhodli vybudovat si gravitační kanalizaci sami. Samozřejmě jsme si na to museli najmout odbornou firmu, abychom splňovali všechny požadavky. Jelikož jsme malá obec, jsme téměř bez šance dosáhnout na dotační tituly, takže nám nezbývá nic jiného než stavět kanalizaci po částech,“ vysvětluje starostka obce Jitka Vydrová.

Stavbu mají rozdělenou na čtyři etapy a minulý týden vybírali dodavatele na stavbu druhé. Celková cena se pohybuje okolo 12 milionů korun, což je podle slov Jitky Vydrové méně, než tomu mělo být se zmíněným svazkem.

A proč nepřejdou pod nějaké sdružení, které by s financováním pomohlo a kanalizaci i s ČOVkou spravovalo? „Když vám někdo poskytne nějakou výhodu, tak ji čeká i od vás. My nechceme obec zavázat. Sice my, jako zastupitelé, bychom to měli jednodušší, protože by nám odpadly starosti s tím spojené, obec by asi ušetřila, ale odnesli by to pak občané na vodném a stočném. Nechceme ty lidi, kteří tady zůstali a neodstěhovali se do měst, zbytečně zatěžovat dalšími poplatky, jen abychom si ušetřili práci,“ říká starostka.

Je tedy čistě na zastupitelích obcí, aby zvážili všechny plusy a mínusy případného členství ve sdružení, spočítali si, co je výhodnější, a pak se rozhodli.

Renáta Fryčová