Při volbě jedné z variant je nutné zvážit několik aspektů
Kanalizace gravitační, nebo tlaková?
RAKOVNICKO. Mít v obci kanalizaci je přání každého obecního zastupitelstva. Když se vedení obce rozhodne pro její stavbu, čeká je ještě rozhodování, jestli vystaví tlakovou kanalizaci, nebo gravitační. Jestli si kanalizační síť a čistírnu odpadních vod budou spravovat sami, nebo svěří její chod pod křídla jiného subjektu. Pro naše čtenáře jsme zjišťovali výhody a nevýhody obou řešení.
Gravitační kanalizace, jak už napovídá sám název, funguje na bázi spádu. V obcích, kde je spád dostatečný, se většinou staví právě gravitační kanalizace. Nezáleží ovšem jen na terénu, důležité je také podloží.
Tlaková kanalizace zase funguje na základě čerpacích stanic a tlaku. Právě díky tlaku mohou splašky téct kanalizačním potrubím i do kopce nebo po rovině. Nevýhodou tohoto řešení je nutnost častých technických zásahů.
„Tlakovou kanalizaci je nutno vybudovat tam, kde terén neumožňuje dosahovat potřebných spádů na kanalizačních řadech. A v extrémních případech tam, kde je naprosto nevyhovující podloží, například rostlá skála. Ve všech ostatních případech je podle mého názoru vhodné budovat gravitační kanalizaci,“ míní senomatský starosta a předseda Vodohospodářského sdružení obcí Rakovnicka (VSOR) Tomáš Valer. Z ekonomického hlediska přijde výstavba tlakové kanalizace levněji, dražší je ale oproti gravitační kanalizaci její provoz.
Gravitační kanalizace
Z výše uvedeného by mohlo vyplynout, že v obcích, kde je dostatečný spád, je výhodnější postavit kanalizaci gravitační. Nesmíme ale zapomínat na podloží. Pokud jsou na území obce skály, může být se spádem veliký problém. Kameny by se musely provrtávat, nebo by se musel spád zahlubovat několik metrů pod povrch a to pak stavba vyjde velice draho.
Pokud je ale obec ve spádu, s dobrým podložím, je stavba gravitační kanalizace nejlepší a nejekonomičtější řešení.
Například v Lužné díky dobrým podmínkám mohli gravitační kanalizaci vybudovat po celé obci a gravitačně také propojit Lužnou nádraží s čistírnou odpadních vod, která stojí v Lužné I. „Přečerpávací tlakovou stanicí máme jen jednu v Lužné na nádraží. V nově vystavěném sídlišti U Vodárny, kde je 30 domů, by byla stavba gravitační kanalizace velice nákladná, proto jsme se rozhodli pro přečerpávací stanici do sousední Lesní ulice, kde splašky dále pokračují gravitační kanalizací,“ vysvětluje starosta obce Václav Kejla.
Tlaková kanalizace
Výhodou tlakové kanalizace jsou o něco nižší náklady na její výstavbu. Například pro obec Křivoklát vysoutěžilo VSOZČ stavbu tlakové kanalizace a vodovodu za cenu 42 milionů korun bez DPH, přičemž cena za realizaci kanalizace samotné představuje částku 22 milionů korun. Oproti tomu vysoutěžená cena na stavbu gravitační kanalizace z roku 2013 byla ve výši 179 milionů korun. „Tato cena obsahovala rovněž stavbu ČOV, kterou jsme již zrealizovali v roce 2017 za zhruba 16 milionů korun bez DPH,“ vysvětlil technický náměstek Vodáren a kanalizací Karlovy Vary Zdeněk Frček. „Nevýhodou jsou vyšší provozní náklady a nutnost čerpacích stanic u každé připojené nemovitosti. Nevýhodou je také přehnívání obsahu čerpacích jímek u nepravidelně obývaných nemovitostí a následné zapáchání odpadních vod při transportu v čerpacích stanicích na řadech,“ řekl Tomáš Valer.
Někdy je ale tlaková kanalizace jediným řešením a obce díky ní ušetří i desítky milionů korun. Stejně tomu bylo i na Olešné, kde výběr tohoto řešení ušetřil obci zhruba jednou takové náklady, než kdyby stavěli kanalizaci gravitační. „Máte jeden jediný výkop s jednou jedinou hloubkou a jednou jedinou šířkou a nemusíte koukat na spád. Když stavíte gravitační kanalizaci a potřebujete spád, musíte hloubit i tři metry a při větší díře musíte pažit, někde musíte zacházet do vozovky. My jsme hloubili při stavbě pouze v zeleném pásu. Kde bylo potřeba, tam se udělal podvrt vozovky, což ušetřilo další náklady,“ vysvětlil starosta Olešné Jaromír Nový. Ten také provozuje firmu na opravu domovních čerpacích stanic. Podle jeho slov jsou poruchy těchto stanic zapříčiněny zejména vlastníky nemovitostí, kteří dávají do kanalizace věci, které tam nepatří, a tím čerpadla ucpávají. Poruchy na veřejném řadu ale neřeší. „Za 16 let, co máme v obci tlakovou kanalizaci, se nikdy nestalo, že by se ucpal hlavní řad.“
Ať už se obec rozhodne pro jakoukoli variantu, je vhodné vybrat takové řešení, které obec zatíží co nejméně, aby mohla pokračovat v dalším rozvoji a kvůli velkým splátkám úvěru nemuselo vedení obce pozastavit veškerou jinou činnost. S tím může pomoci právě vodohospodářské sdružení. Článek o výhodách a nevýhodách členství pro vás připravujeme do příštího čísla Raportu.
Renáta Fryčová
