Neočkované děti jsou hrozbou pro široký kolektiv
Jak nás chrání očkování?
RAKOVNICKO. Téma očkování vyvolává v posledních letech v naší zemi mnoho diskuzí. Společnost se rozdělila na zastánce a odpůrce vakcinace. Přitom první vakcína, konkrétně proti planým neštovicím, byla použita už v 18. století. Proč tedy v posledních letech vyvolává očkování tak bouřlivé reakce?
První vakcína se podává již kojencům od 9. týdne života. „Jedná se o kombinovanou šestivalentní vakcínu, která chrání před záškrtem, tetanem, černým kašlem, dětskou obrnou, žloutenkou typu B a hemofilovou infekcí,“ vysvětlila praktická lékařka pro děti a dorost Barbora Ebertová. Další vakcína je určena pro batolata, která dosáhnou 13. měsíce věku. Těm je aplikována kombinovaná vakcína proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím.
„První přeočkování přichází v předškolním věku, kdy je podána kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, černému kašly a kombinovaná vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím,“ říká lékařka. Poslední přeočkování následuje na základní škole a dětem je aplikována opět kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanusu , černému kašli a dětské obrně.
Před devíti lety bylo v Česku zrušeno plošné očkování novorozenců proti tuberkolóze. O rok dříve bylo zrušeno přeočkování jedenáctiletých dětí. Toto očkování se nyní aplikuje pouze u rizikových dětí, které splňují kritéria „dotazníku v definici rizika tuberkolozy“.
Proč je očkovaní důležité
„Očkování je velmi důležité, chrání děti před závažnými onemocněními,“ vysvětluje Barbora Ebertová. I přesto mají někdy rodiče z očkování strach a bojí se nežádoucích účinků. Běžné reakce, které mohou po očkování nastat, jsou zvýšená teplota nebo bolest v místě vpichu. Rodiče, kteří ale nenechávají svá dítka očkovat, se bojí spíše anafylaktického šoku nebo vzniku autismu. Ale spojitost objevení se příznaků autismu s očkováním nebyla nikde ve světe prokázána. „Za celou dobu mojí lékařské praxe jsem se s žádnou závažnou reakcí po očkování nesetkala,“ říká lékařka.
Riziko, že očkování vyvolá nemoc, proti které má chránit, je také zcela minimální. Většina vakcín se totiž skládá z usmrcených choroboplodných zárodků virů a bakterií, které nejsou schopny nemoc vyvolat. Vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám obsahuje sice omezené množství živých patogenů, ale ty v nejhorším případě mohou vyvolat jen slabý průběh onemocnění.
Hrozba společnosti
„Neočkované děti narušují takzvanou kolektivní imunitu, která chrání děti, které nemohou být očkovány ze zdravotních důvodů, např. onkologicky nemocné děti, děti s těžkou poruchou imunity a podobně,“ upozorňuje lékařka.
Například proti spalničkám se u nás začalo očkovat v roce 1969 a nemoc se dařilo úspěšně potlačovat. Zatímco ještě v roce 1970 u nás bylo evidováno 50 tisíc nakažených, po roce 2000 to byly pouze desítky pacientů. To se ale v posledních letech obrátilo. Před třemi lety nebylo proti nemoci naočkováno přes 80 tisíc dětí, jejichž rodiče vakcínu odmítli. A s tím stoupl i počet nakažených, který se za první polovinu letošního roku vyšplhal přes 500.
Novela zákona z roku 2015 sice neumožňuje očkovat dítě bez souhlasu rodičů, pokud ale tak rodič neučiní, hrozí mu až desetitisícová pokuta. Navíc, neočkované dítě nemusí být přijato do státních mateřských škol a i na základních školách může zažít řadu omezení, jako například neúčast na škole v přírodě.
Nepovinná očkování
Někteří rodiče mají zájem naočkovat své děti i nepovinnými vakcínami, aby je co nejvíce ochránili před zákeřnými nemocemi. „Mezi nejčastější nepovinná očkování patří vakcinace proti pneumokokovým a meningokokovým infekcím, rakovině děložního čípku a konečníku nebo proti klíštovému zánětu mozku a mozkových blan,“ vysvětlila lékařka.
Renáta Fryčová
