
Dlouholetá chmelová přebornice Zdena Malafová letos skončila druhá s úctyhodnými sedmnácti věrteli.
Standa Hložek nepřijel, chmelnici bavil Paša
Padl rekord – jedenadvacet věrtelů!
PŘÍLEPY. Pro mladší generace jsou chmelové brigády jen ozvěnou minulosti. Naopak pro ty, kteří na chmelnicích trávili každé léto část prázdnin, je to milá vzpomínka. Tento rozdíl je patrný i v technice česání. Zatímco nezkušení nováčci nejprve trhají jednu chmelovou šišku po druhé, ostřílení česáči nejprve otrhají velké listy a poté všechny šišky společně stáhnou ze šlahounu.
Více než čtyřicet česáčů letos 24. srpna zasedlo do brázdy na přílepské chmelnici ke klání v rámci 13. Mistrovství v ručním česání chmele. Krátce po poledni se soutěžící sešli na Farmě u Kutílků, odkud pak vyrazili na nedalekou chmelnici.
„Vůbec nevadí, když v koši kromě šišek zůstanou drobné lístečky. Chmel tak zůstává hezky načechraný. Nejdůležitější je, aby se šiška neponičila. Navíc drobné lístečky sušárna spálí,“ vysvětluje Zdena Malafová z Kněževsi, která je pravidelnou účastnicí.
Do Přílep se kromě místních sjíždí i bývalí studenti jedné z pražských ekonomických škol (v Resslově ulici), kteří zde absolvovali chmelovou brigádu přesně před padesáti lety. „Jezdíme pravidelně, protože se tady člověku vybavuje všechno, co zde prožil. Dodnes si pamatuji, jak sem za mnou přijela maminka se svou sestrou, aby mi pomohly. Přivezly mi okatý koláč, já jsem si na něm tak pochutnala. Vždycky si tady na tu chuť vzpomenu,“ vysvětluje trhajíc chmelové šišky jedna ze soutěžících.
Tři šišky na půllitr
Za celou akcí stojí spolu s farmáři Jiřím a Evou Kutílkovými i Jiří Vejmělek, který před zahájením česání v rychlosti instruoval, jak správně strhnout štok a trhat šišky. „Musíte rostlinu pevně uchopit a zatáhnout směrem do strany a dolů. Snažte se, prosím, česat co nejpečlivěji, protože na výrobu jednoho piva jsou potřeba tři šišky chmele. Vezměte si, jaká škoda tu pak zůstane ležet,“ vtipkoval organizátor.
Ten během odpoledne obcházel a kontrolovat soutěžící. „Jakmile účastníci načešou nějaké větší množství, přenesou ho k žoku, do kterého se chmel přesype z věrtele, který slouží jako míra. Za každý věrtel dostane česač známku. Kdo bude mít na konci nejvíce, vyhrál,“ vysvětlil Jiří Vejmělek.
Dobiáš s Pašou
Už při cestě na chmelnici sršely humorem legendy československého fotbalu Karol Dobiaš a Pavlín Jirků, kteří jsou dodnes hráči známého fotbalového klubu osobností Amfora. Právě Karol Dobiaš se přílepského česání účastní pravidelně a každý rok sklidí svéráznou technikou několik věrtelů. Oproti němu Pavlín Jirků má s chmelem pramalé zkušenosti. „Chcete vědět, jak probíhala moje chmelová brigáda? To mě odvezli do Chrášťan, kde jsme měli spát, a hned mě přiměli vycpat si to, na čem jsem měl večer ulehnout, slámou. To už jsem byl hotový. Ráno jsem něco načesal a hned jsem se hodil marod s kolenem a tím to pro mě skončilo,“ vypráví se srdečným smíchem nejpopulárnější český rozhodčí Pavlín Jirků alias Paša.
„Vždy sem zveme nějakou celebritu, která by nám tu zpříjemnila den. Letos měl přijet i Stanislav Hložek. Ten návštěvu bohužel z rodinných důvodů musel zrušit,“ vysvětlil Jiří Vejmělek.
Padl rekord
„Česáči jsou rok od roku lepší. Dosavadní maximum bylo patnáct načesaných věrtelů, tak uvidíme, jestli někdo načeše víc,“ spekuloval před začátkem soutěže Jiří Vejmělek. Rekord byl nakonec překonán. Nejlepším česáčem se stal Zdeněk Košál s neuvěřitelnými jedenadvaceti věrteli.
Barbora Vaicová
Kam tě to proboha…
V souvislosti se vzpomínkami bývalých studentů z Prahy padla řeč i na reakci rodinných příslušníků, kteří přijeli do Přílep pomoci s česáním chmele. „Dodnes vidím maminku, jak za mnou přišla na chmelnici a s rozpačitým a částečně i zděšeným pohledem se rozhlédla a povídá: ,Jéžiš holčičko, do jaké díry tě to poslali?‘,“ vzpomínala jedna z česaček. (Slovem „díra“ jsme nahradil ještě mnohem ostřejší výraz. Pozn. red.).