Výzkumníci ukazují, jak dokážou předpovídat lokální záplavy díky přístrojům, které měří nasycenost půdy vodou.
Vědci testují krajinu, která by měla odolat klimatickým změnám
Na Amálii vzniká chytrá farma
AMÁLIE. Krajina, která odolá suchu i přívalovým dešťům. Území, které by se v budoucnu mohlo stát modelem pro konkrétní oblasti v Česku, ale i v Evropě. Takto unikátní projekt tvoří na Amálii Centrum pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU).
Na 500 hektarech, které ohraničuje Brejlský potok a Králův luh, vzniká historicky první Chytrá krajina. Měla by být přizpůsobena podmínkám panujícím na našem území po roce 2030. Jde o soustavu rybníků, mokřady, retenční nádrže, zavlažovací systémy a agrotechnická opatření doprovázená využitím moderních technologií. Pozemky na Amálii si výzkumníci vybrali nejen proto, že jsou v majetku školy, ale především kvůli tomu, že naše území leží ve srážkovém stínu Krušných hor. „Situace se suchem je velmi vážná. Musíme k problému přistupovat systematicky, abychom krajinu dostali do formy, která velmi tvrdým dopadům klimatické změny odolá,“ řekl rektor ČZU Petr Sklenička.
Drenážní systémy
Krajina má být uzpůsobená dvěma extrémům klimatických změn, a to jak dlouhotrvajícímu suchu, tak i situaci, kdy srážek spadne hodně a hrozí lokální záplavy. To by měly vyřešit drenážní systémy. „V rámci České republiky se odvodňovaná plocha nachází na ¼ půdních fondů a určitým specifikem je Amálie, která je ze 100 % odvodněná,“ vysvětlil Zbyněk Kulhavý z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Jelikož leží území ve srážkovém stínu, drenážní systémy budou vodu nejenom odvádět, ale i zadržovat. Tomu mají pomoci takzvané regulační nádrže. „Drenážní systémy budou udržovat vodu pod půdou. Pokud vyschne, přivedeme do drenážního systému cizí vodu, která nám zajistí podzemní závlahu. Je to jakýsi mokřad, který není vidět a nezasahuje na zem.“ Tato metoda se už využívá v zahraničí, kde je velice rozšířená.
Nádrže, rybníky, mokřady
V krajině je nyní pět rybníků a přibýt by měly další. Postaví se také několik retenčních nádrží, kam se za deště bude voda zachytávat a v případě potřeby bude sloužit jako závlaha. „V nejvyšším bodu farmy bude retenční nádrž, do které budeme v době dostatku vody přečerpávat vodu z ostatních nádrží, a tady odsud ji budeme distribuovat zase zpět do krajiny,“ vysvětlil Petr Sklenička. Logistika vody bude probíhat pomocí gravitace i čerpadel. Energii by systém mohl čerpat ze solárních panelů. Nyní požádali autoři projektu CHKO o vyjádření, zda je to na tomto území možné. „Samozřejmě se chceme přizpůsobit krajině a solární panely bychom chtěli pořídit ve tvaru střešních tašek,“ řekl rektor ČZU.
Testují tu i systémy, které by mohly upozorňovat na lokální záplavy podle nasycenosti půdy vodou. „Je to založeno na přímých měřeních infiltračních schopností půdy, především vlivu nasycenosti půdy vodou na průběh rychlosti infiltrace,“ vysvětlil Petr Máca z fakulty životního prostředí.
