Na Polním dni se zemědělci mohli seznámit s novinkami ve zpracování půdy.

Zemědělci se dozvěděli novinky z pěstební činnosti

Polní den v Lišanech

LIŠANY. Prohlédnout si, jak se daří nejrůznějším druhům řepky ozimé a pšenice ozimé na našem okrese, slyšet nejnovější poznatky z pěstební činnosti nebo se dozvědět, jak dopadlo porovnání výnosů za loňský rok. To vše nabídl zemědělcům z Rakovnicka Polní den, který již poněkolikáté uspořádala společnost Lupofyt v Lišanech a Chrášťanech. Mimo toho zemědělci a odborníci hovořili o suchu, které na polích páchá značné škody, a o nových způsobech zacházení s půdou.

Zemědělci se shodli, že letošní sklizeň by mohla dopadnout nadprůměrně dobře. Například u řepky očekávají výnosy až čtyři tuny na hektar. Na Rakovnicku to bude o trochu méně, protože tady poslední květy spálilo ostré slunce minulých dnů. „Problém v Lišanech způsobily také mrazy, které jinde na okrese nebyly. Odborníci, kteří se přijeli podívat, říkali, že takhle poškozenou řepku i některé druhy obilovin už dlouho neviděli,“ řekl předseda Okresní agrární komory Rakovník a spolumajitel společnosti Lupofyt Jaroslav Mikoláš.

Sucho a choroby

Klimatické změny podle Davida Bečky z České zemědělské univerzity výrazně ovlivňují výnosy plodin už několik let. Změny počasí zapříčiňují to, že některé druhy rostlin vzejdou z osmdesáti procent, jiné jen ze dvaceti. „V loňském roce panovalo sucho před i po zasetí. Déšť, který přišel v září, zvlhčil pouze horní vrstvu půdy. V únoru nalétl hmyz poškozující stonky a na jaře byly velmi chladné noci,“ jmenuje faktory negativně ovlivňující úrodu. Odborníci také upozorňovali, že rostliny mnohem déle kvetou. Ze standardních dvou až třech týdnů, nyní kvetou pět až šest neděl. Což je stav příznivý pro houbové choroby. „Je to věc, ve které vidíme velké výnosové ztráty. V loňském roce jsme dělali pokusy a zjistili jsme, že u zdravých rostlin by byly potencionální výnosy zhruba 3,8 tuny na hektar, u nemocných rostlin by to bylo o deset metráků méně,“ uvedl David Bečka.

Péče o půdu

Experti se shodli, že na klimatické změny musejí zemědělci reagovat větší péči o půdu, především v jiném zpracovaní. „Byli u nás odborníci, kteří zkoumali stav půdy, a museli uznat, že o ni pečujeme dobře,“ řekl Jaroslav Mikoláš. Řešily se mimo jiné i problémy se splachy ornice, které jsou připisovány k chybějící organické hmotě. Problém našeho okresu je to, že zemědělci nepoužívají při setbě druhotnou plodinu a také hluboko zpracovávají půdy. „Čím více budeme půdu provzdušňovat a ničit takzvané hrudky, tím více do ní musíme vrátit organické hmoty. Což je například meziplodina, živočišná výroba, cokoli. Jinak budete mít do budoucna problém s přívalovými dešti a podobně,“ upozornil Pavel Růžek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha.

Renáta Fryčová