Obce řeší také četnost vývozů. Někdy se totiž stane, že kontejnery na tříděný odpad jsou přeplněné a odpad je všude kolem nich.

Pokud se obce spojí, budou mít větší vliv

Chtějí snížit náklady za odpady

RAKOVNICKO. Nárůst cen za poslední dva roky o několik desítek procent, zvyšující se množství odpadu, připravovaný zákon o odpadovém hospodářství. To je výčet nejzásadnějších faktorů, proč obce na Rakovnicku začaly v posledních měsících řešit možnosti nakládání s odpadem.

První rána pro obce přišla, když na konci roku 2016 koupila svozová společnost Marius Pedersen společnost Becker Bohemia, která na okrese zajišťovala svoz odpadu. Od roku 2017 se všem obcím zvedly ceny o několik desítek procent. „Když skončila společnost Becker Bohemia, tak nám navýšili ceny o zhruba 40 procent, což není málo. A loni přišlo další navýšení,“ uvedl jesenický starosta Jan Polák. Vedení Marius Pedersen nárůst cen zdůvodnilo tak, že se jim zvyšují náklady, a proto musejí zvýšit i ceny.

Jiná svozová firma

Jenže tato cenová politika není podle starostů obcí objektivní. Jsou obce, kde vyveze svozová firma 500 popelnic, a jinde jen 40. Cena pro ně ale zůstává stejná. Navíc, množství svezeného odpadu se nyní pouze odhaduje, přesná čísla chybí.

Vedení obcí tento problém řeší už několik měsíců. Na začátku byly náznaky toho, že by obce vypsaly tendr a vybraly si jinou společnost. Jenže poté, co se začaly zajímat o tržní politiku v této oblasti, zjistily, že tudy cesta nevede. Pokud by obce oslovily svozové firmy, které působí na jiném geografickém území v Česku, je pravděpodobné, že vysoutěžená cena by byla ještě větší než ta, kterou mají nyní.

Jesenický starosta by byl pro variantu vypsání výběrového řízení na zajištění těchto služeb, ale jedině pod podmínkou, že by se spojily i další obce Rakovnicka. „Já bych ostatní firmy klidně oslovil, ale kolem nás je jen Marius Pedersen, takže to bude hodně záležet na tom, kolik se nás dá dohromady. Pokud by to byl celý okres, tak bychom tu sílu měli. Pokud by to byly jen dvě obce, nemá cenu do toho jít, protože nám nic lepšího nenabídnou.“

Pomoc od města

Dalším návrhem na řešení vzniklé situace je možnost, že by na Rakovnicku vznikla nová svozová firma. Jediná obec, která by ji mohla provozovat, je město Rakovník. „Ideální by bylo, kdyby to Rakovník v rámci technických služeb (ÚMK) zvládl svážet sám a obce by využívaly jejich služby,“ řekl Jan Polák.

O takovém kroku ale vedení rakovnické radnice do budoucna neuvažuje. „Je pravda, že máme určité informace o problémech některých obcí se svozem odpadu, ale prozatím nás nikdo nekontaktoval. Proto jsme ani nezjišťovali, zda by to bylo pro město výhodné. Město má na svoz odpadu uzavřenou dlouhodobou smlouvu a v současnosti se neplánují žádné podstatné změny,“ řekl na dotaz Raportu starosta města Luděk Štíbr.

Problém je také s tím, jestli by okresní firma dokázala obcím nabídnout nižší nebo alespoň srovnatelné ceny, než mají nyní. „Neumím si moc představit, že by si skupina obcí vytvořila svozovou firmu. A pokud by se to přece jen podařilo, uměla by taková firma řešit jen některé druhy odpadů. Faktem také je, že malá firma na skládkách i ve spalovně odpadů nevyjedná tak výhodnou cenu, jako velká společnost,“ vysvětlil senomatský starosta Tomáš Valer.

Městys Senomaty si nechal zpracovat studii odpadového hospodářství a závěr je jasný. Je potřeba, aby obce věděly, kolik odpadu (členěného podle druhů) se od nich odveze a s těmito daty mohly nadále pracovat. „Musíme to brát tak, že je v tomto odvětví v podstatě monopolní prostředí a s tímto evidentním selháním státu a jeho dozorových orgánů starostové obcí mnoho nenadělají. Nejsme dnes prostě ve stavu, kdy bychom mohli vést cenovou válku s dodavatelem. Ale potřebujeme nastavit systém nakládání s odpady tak, že obce jako zákazníci, a stejně tak dodavatel, budou znát skutečné objemy vyprodukovaných odpadů a budou například vědět, v jaké míře se v konkrétní obci třídí,“ řekl Tomáš Valer.

Data a přesná čísla

Nyní totiž Marius Pedersen účtuje obcím peníze za svezený odpad, jehož množství určuje odhadem, a někteří na to doplácejí. Podle Tomáše Valera je jediným účinným řešením oboustranná kontrola. Na to je potřeba závedení průkazného záznamového systému. Aby mohl fungovat, je zapotřebí opatřit vozy váhou, na popelnice i kontejnery pro separovaný odpad umístit QR kódy, a tak podobně.

To ale znamená pro svozovou společnost nemalou investici do inovace strojů i odpadových nádob. Pokud k takovému kroku svolí, náklady na pořízení započítá do nákladů na svoz odpadu. Aby to bylo pro obce únosné, je zapotřebí, aby se spojily a pro každou z nich byla finanční zátěž co nejmenší.

Připravovaný zákon

Zákonodárci pracují na novém zákonu o odpadovém hospodářství, který začne platit od roku 2021. S ním se výrazně navýší také cena skládkování odpadu, a to až o 1 300 korun na tunu. Takové množství komunálního odpadu vyprodukuje čtyřčlenná rodina za jeden rok.

Stát připravuje úlevy z navýšení poplatku pro obce, ve kterých se bude odpovědně třídit. „Také proto, a to už je o penězích, potřebujeme takový mechanismus svozu, kterým se zjistí až na úroveň domácností, kolik odpadu se vyprodukuje i vytřídí,“ uvedl Tomáš Valer a dodal: „Stručně a jasně řečeno, chceme dojít ke stavu, kdy budeme přesně a prokazatelně vědět, za co platíme, budeme schopni prokázat míru třídění a tím dosahovat úlev na poplatcích. A do poněkud vzdálenějšího budoucna, třeba při úvahách o vlastní regionální svozové firmě či vypsání tendru na dodavatele, budeme přesně vědět, o jaký rozsah služby se jedná. Až vstoupí nový zákon o odpadech v platnost, měli bychom být připraveni.“

Renáta Fryčová