Cena dřeva rapidně klesá, náklady na výrobu stoupají

Lesy ničí kůrovec a kalamity

RAKOVNICKO. Rakovnicko, podobně jako celé Česko, zasáhla kůrovcová kalamita. Lýkožrout se navíc objevuje i v porostech, kde nikdy před tím nebyl, ani k tomu neměl potřebné podmínky. Navíc v republice chybí zpracovatelské kapacity, a když už se najdou, cena za zpracování dřeva je vyšší, než za jeho následný prodej. Lesníci nyní čekají na to, jestli je zachrání ministerstvo zemědělství, nebo jestli nakonec zkrachují.

Lýkožrout smrkový ničí lesy také na Rakovnicku. „Je to špatné, je to nejhorší v historii s tím, že obrana nebo prevence je velice složitá. Protože kůrovec se objevuje tam, kde v životě nebyl, ani k tomu neměl podmínky. Bohužel je to nálet, kterému se neubráníme,“ vysvětlil situaci jednatel společnosti Městské lesy Rakovník Jiří Lengyel.

K tomuto stavu přispívá především změna klimatu. „Loňské velmi teplé a suché léto výrazně urychlilo vývoj kůrovců a umožnilo jim silně zvýšit početní stavy,“ stojí v letáku vydaným Lesy České republiky.

Mladé i staleté stromy

Lesy ohrožují dva typy kůrovce. Jedním z nich je lýkožrout smrkový. Tento brouk napadá stromy starší šedesáti let. Brouci jsou typičtí tím, že dělají ve stromech chodbičky, kam kladou nová vajíčka. Proces trvá zhruba 10 týdnů a je nutné v této době provést asanaci. Pokud se to nepodaří, nová, ještě početnější generace brouků, napadne další stromy v okolí. „ Jde o to včas objevit budoucí souš, kde se teprve brouk zavrtává a bude tvořit komůrky pro další kůrovce,“ popisuje Jiří Lengyel.

Druhým škůdcem je lýkožrout lesklý, který napadá mladé smrkové porosty. Zasáhne ale i ty starší, kde napadá především vrcholky stromů a větve. „Napadá mladé smrkové porosty ve věku okolo patnácti let. Strom komplet seschne a brouk ho sežere,“ vysvětlil lesní hospodář. Navíc proti tomuto druhu nebývá chemická asanace účinná, protože ne vždy se podaří zajistit postřik všech větví. „Mladé smrkové porosty je nejúčinnější spálit nebo nadrtit.“

Chybí zpracovatelé dřeva

Ze zákona musí vlastník lesa nechat dřevo napadané kůrovcem z lesa odvézt. Člověk by řekl, že ho prodá na další využití. Realita je ale jiná. V Česku jednak chybí zpracovatelské kapacity, za druhé je cena za zpracování takového dřeva vyšší, než výnosy z jeho prodeje. Česká republika disponuje kapacitou na zpracování 15 milionů kubíků dřeva. Už teď se ale ví, že jen v letošním roce se ho vytěží okolo 20 až 30 milionů kubíků.

Živelné kalamity

Za neplánovanými těžbami nestojí jen kůrovec, ale také živelné kalamity. Jedna taková zasáhla v září 2018 i městské lesy. Tromba tehdy poškodila kolem 80 hektarů lesa mezi katastrem Chrášťan a lišanskou osadou Ovčín. „S těžbou jsme začali hned vloni v září. Máme vytěženo 12 tisíc kubíků dřeva, z toho se už 10 tisíc odvezlo z lesa pryč,“ říká jednatel. V lese ale zůstalo 80 hektarů holin a lesníci si kladou otázku, co teď s nimi. Ihned zalesnit, nebo počkat? „Upravují se vyhlášky a chystá se i novela lesního zákona, která zahrnuje lhůty, do kdy takové plochy musíme zalesnit. Už teď víme, že tam bude nějaký časový odklad. V této lokalitě je ale problém v tom, že holiny rychle zarůstají rákosovou trávou a ostružinami.“

Dřevo za hubičku

Veškeré výše popsané problémy způsobují i propad cen dřeva. „Poslední normální ceny dřeva byly v roce 2014, pak to postupně klesalo,“ řekl Jiří Lengyel. Zatímco cena dřeva klesá, cena za jeho zpracování jde nahoru. A to až o 150 korun. „Cena za vlákninu na výrobu papíru bude nižší než náklady na její výrobu. Tady je vidět, že je něco špatně.“ A tak se stává, že majitelé lesů nemají dostatek peněz na to, aby kůrovce z lesa odstranili. Nebo ho odstraní, ale už jim nezbudou finance na pěstební činnost. „Čekáme na to, jestli ministerstvo přistoupí k nějakým refundacím za propad ceny dřeva na trhu. Kůrovec je přírodní úkaz a celonárodní problém,“ uzavírá jednatel.

Renáta Fryčová