Při loňských záplavách byly zaplaveny ulice, zahrady i sklepy domů.

V obci zavádějí protierozní a protipovodňová opatření

Připravují se na velkou vodu

KNĚŽEVES. Loni se obec potýkala hned čtyřikrát s prudkými dešti, které způsobily lokální záplavy. Nejhorší situace nastala 1. června, kdy bylo vytopeno několik domácností, zaplaveno bylo fotbalové hřiště a v obci muselo zasahovat celkem sedm hasičských jednotek. Vedení městyse nyní pracuje na opatřeních, která by měla další případné záplavy minimalizovat.

Vedení městyse v současné době přijímá nabídky na vypracování studie, která by řešila protierozní a protipovodňová opatření. Jedná se hlavně o část obce od Karlovarské ulice směrem na Chrášťany. „Nad fotbalovým hřištěm a v části obce od Karlovarské silnice ke hřbitovu jsou vybudované dva protipovodňové poldry. Ty vodu zachytí a pomalu ji odpouštějí pryč,“ vysvětlila současný stav starostka městyse Alena Králičková. Hlavně proto se loňská „velká voda“ této části obce vyhnula. Zaplaveno bylo pouze fotbalové hřiště, kam se doslova naplavila takzvaná červenice z polí.

Zaplavené sklepy

Obec loni zasáhly celkem čtyři prudké deště ve velmi krátkém časovém rozmezí. Nejvíce byly zasaženy ulice U Haldy, Pražská a také Jižní. „První vlnu dešťů zachytily zatravněné pásy v polích. Při druhé, třetí a čtvrté vlně se už voda dostala k rodinným domům,“ popisuje starostka.

Na vině bylo hned několik faktorů. Půda byla velice suchá, zemědělci nad obcí vysázeli kukuřici, která nezadržuje vodu a k tomu postavili novou chmelnici, pod níž byla hlína zhutněna, aby v ní chmelniční sloupy lépe držely. Voda se na polích neměla kam vsakovat a spolu se splaveným bahnem se dostala až na dvory a do sklepů přilehlých domů.

Protipovodňová opatření

Podobnou záplavu, jako přišla loni, místní pamatují zhruba před čtyřiceti lety. Od té doby byl až do loňského roku klid. Vedení obce ale nechce spoléhat na to, že se v následujících letech počasí umoudří a chtějí vybudovat protipovodňová opatření také v této části obce. „Byla to mimořádná událost. Samozřejmě už musíme počítat s tím, že se to může opakovat,“ míní Alena Králičková. Nebude to ale tak jednoduché. Pozemky sice spravují společnosti Agrochmel Kněževes a Lupofyt, které jsou v tomto směru velice vstřícné, ale majitelů polí je hned několik. A bez jejich souhlasu žádná opatření obec nevybuduje.

Záchytné strouhy jsou pročištěny, ale to bohužel nestačí. Polder na této straně nelze vybudovat, protože tam vede železniční trať a svod vody do potoka by tak nebyl možný. „Řešením je rozdělit pole cestami a ty osázet stromy a zelení a vybudovat další záchytné strouhy,“ vysvětluje starostka.

Staré vodoteče

V této části jsou také původní vodoteče. Problém je, že vedou po soukromých pozemcích. Tudíž se o ně mají starat majitelé, kteří o jejich důležitosti ani nevěděli. „Podle historických katastrálních map jsem zjistila, že v této části obce jsou dvě vodoteče. Zřejmě jsou ucpané, protože mají svádět vodu do potoka, kam se při loňských záplavách nedostala a rozlila se po okolí. „Je tak na majitelích pozemků, aby vodoteče nechali pročistit a tím přispěli k lepšímu odtoku vody z okolí.“

Vyčištěný potok

Voda se vloni dostala také do ulice Jižní. Sem ale nebyla naplavena z polí, vylil se tu z koryta Kolešovický potok. Záplava se naštěstí nedostala k rodinným domům. Vytopena byla pouze jedna firma, která sídlí v bývalé pile. „S Povodím Vltavy jsme ihned vyhlásili záplavovou zónu a povodí po opadnutí vody přistoupilo k čištění potoka.“ Loňský stav by se tedy neměl opakovat. Bohužel, toto nikdo s jistotou neřekne. V obci se tak připravují na nejhorší tak, aby následné škody byly co nejmenší.

Renáta Fryčová