Lom v CHKO je v provozu od 50. let minulého století.

Jedná se o tom, zda těžba v lomu bude pokračovat

Lidé se cítí jako diskriminovaný druh

ZBEČNO. „Jde také o lidi“, „Lžete a vyhrožujete“, „Nedodržujete zákony“. Takové věty padaly při čtvrtečním setkání občanů obcí Zbečno, Újezd nad Zbečnem a Sýkořice se zástupci společnosti Kámen Zbraslav. Sešli se ohledně dotěžení sýkořického kamenolomu.

Těžba kamene v lomu na břehu řeky Berounky probíhá od padesátých let minulého století. Od roku 1995 lom vlastní společnost Kámen Zbraslav. Naposledy bylo o další těžbě rozhodnuto v roce 2009 a občané si mysleli, že je to poslední fáze. Nyní přišla těžební společnost s tím, že by chtěla vydobýt zbytek surovin a tím těžbu prodloužit o dalších jedenáct let. Místní se ale bouří. Už několik let totiž řeší problémy spojené s těžbou a těšili se, že jejich trápení konečně ustane.

Nedodržování podmínek

Občanům nejvíce vadí, že těžební společnost nedodržuje stanovené podmínky. Kamionová doprava ničí úzké silnice. Prach z kol náklaďáků mají v každé domácnosti, chatařům bere těžba spodní vody, hluk z lomu se rozléhá po širokém okolí. To je jen malý výčet toho, co tu denně místní řeší. Navíc opatření proti negativním dopadům byla již zanesena v podmínkách při posledním schválení další těžby. „Proč nebyly splněny podmínky z roku 2007?“ dotazovala se na setkání místostarostka obce Zbečno Renáta Embertová. Technický ředitel společnosti Jiří Novotný řekl, že ví o tom, že docházelo k porušování podmínek, ale že dělají vše pro to, aby se to už nestávalo.

Dalším problémem je také zbečenský most. Projíždí přes něj osmdesát procent nákladních automobilů z lomu, to představuje zhruba 25 000 průjezdů ročně. „Byl jsem na kraji, kde jsem ukázal diagnostiku mostu z roku 2015. Nebyla vůbec uspokojivá. Náměstek pro dopravu měl ale posudek z roku 2017, který tvrdí opak. Zpracovatelská společnost by měla do dvou týdnů vysvětlit, z jakého důvodu vznikly dva rozdílné posudky bez toho, aby se na mostě prováděly nějaké opravy,“ řekl občanům zbečenský starosta Jiří Těhan.

Život u lomu

Občané se ptali, proč není transport kamene realizován pomocí železniční dopravy, která je citlivější k životnímu prostředí a díky této variantě by zmizely z obcí kamiony. Doprava kamene po železnici je ale pro společnost Kámen Zbraslav v současné době nepřijatelná, protože chybí překladiště a ceny vlakové dopravy jsou o dost vyšší než přeprava kamiony.

„Žijeme v chráněné krajinné oblasti s obrovskou dírou do země, která působí jen samé problémy. A já bych chtěl jednou svým dětem umět vysvětlit proč,“ zaznělo z řad občanů.

Chataři z osady jižně od lomu upozorňují na to, že jim těžba už vzala spodní vody. „Hydrogeologická společnost dělala posudek vlivu těžby na spodní vody, který neprokázal žádné ovlivnění,“ řekla Monika Zemancová ze společnosti GET, která zpracovala vliv další těžby na životní prostředí a dodala: „Ke ztrátě vody by mohlo dojít jen v chatové oblasti, kam už těžařská společnost vozí občanům cisterny s vodou.“ Chataři z osady severně od lomu postrádají posouzení vlivu těžby na jejich oblast. „My také pomalu přicházíme o vodu. Navíc tu máme prach, hluk a otřesy ze všech stran od drtičů kamene. Věříme, že nás starostové budou v této věci zastupovat,“ řekl Roman Čížek.

Jiří Hofmann z Újezda nad Zbečnem bydlí hned naproti lomu. Podle něj je chování těžařské společnosti bezohledné. „Minulý týden mrzlo a společnost nemohla dělat postřik drceného kamene. Prach se nesl až do Zbečna na náves. Když jsem šel upozornit pracovníka lomu, tak mi odpověděl, že s tím nemůže nic dělat, že se také dusí.“ A pokračoval: „V létě si nemohu ani v klidu sednout na zahradu, protože lom je v provozu až do 21 hodin. Na zahradě mi naměřili až 93 decibelů. Hluková výjimka skončila v roce 2012 a od té doby se hluk měří jen za částečného provozu.“

Rozhodne kraj

„V zákonu je uvedeno, že ložisko se musí dotěžit bezezbytku, pokud nedochází k velkému střetu zájmů. A to se tady neděje,“ řekla Monika Zemanová. Přítomní se tomu smáli, protože zpráva vlivu na životní prostředí se dotýká všech faktorů, jenom ne lidí.

V obcích vznikla i petice, kde občané další těžbu odmítají. Do poloviny února mají také čas na to, aby své vyjádření k další těžbě zaslali na kraj. „Intenzivně se tímto problémem zabýváme. Občané se k tomu staví kladně i záporně. My je vyslechneme a napíšeme stanovisko na kraj. Jsem ale přesvědčený o tom, že se to tu stejně jednou dotěží. Ale nyní můžeme jednat s těžařskou společností o tom, aby ty negativní dopady byly jen minimální,“ řekl starosta Sýkořice Jiří Šulc.

Renáta Fryčová