Skoro tři čtvrtiny konstrukcí jsou starší 20 let
Loňský chmel? Lepší průměr
RAKOVNICKO. Na rok 2016 chmelaři hned tak nezapomenou. „Z hlediska výnosu to byl zatím nejlepší rok za celou historii pěstování chmele v České republice,“ říká Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele. Toto obzvláště milé překvapení navíc přišlo po roce, který patřil k velmi mizerným. A jak se chmeli dařilo loni? „Loňský rok jsme dosáhli lepšího průměru. Ještě na začátku června jsme byli s odhady o hodně níž, nakonec jsme byli výsledkem potěšeni,“ hodnotí předseda.
V celé České republice se v minulém roce chmel sklízel na 4 945 hektarech (z toho 1 346 bylo na Rakovnicku), letos bude hranice pěti tisíc hektarů pokořena, protože plocha chmelnic od roku 2013 vytrvale stoupá. Výsostné postavení nejrozšířenější odrůdy stále drží žatecký poloraný červeňák. Vyšlechtěno a zaregistrováno je sedmnáct odrůd chmele, ale žatecké zelené zlato stále patří mezi nejžádanější.
Chmel se v Česku pěstuje ve třech oblastech – na Žatecku, kam spadá i Rakovnicko, Úštěcku a Tršicku na Moravě. Zatímco žatecká oblast je nejrozsáhlejší a nejznámější, moravská mívá nejvyšší výnosy. „Naše žatecká oblast měla loni průměrný výnos 1,34 tuny z hektaru, na Rakovnicku byl 1,31 t/h, což je číslo, které patří k těm lepším. Také zdravotní stav chmele byl dobrý. Obsah alfa hořkých látek byl slabě nad dlouhodobým průměrem,“ přibližuje Luboš Hejda.
Jak známo, čím starší porost, tím výnos z něj klesá. Jenže obnova chmelnic (jak porostu, tak konstrukcí) je velmi nákladná, proto k ní nedochází v takové míře, jak by bylo potřeba. V Česku je stále 52 procent porostu staršího deseti let, 24 % dokonce staršího než dvacet let.
„A ještě horší situace je u stáří konstrukcí. Ta je u 72 procent chmelnic nad dvacet let. To je hodně alarmující, protože pokud nebudeme mít stabilní konstrukce, hrozí, že budou při vichřicích a krupobitích padat,“ nastiňuje předseda. Dalším velkým problémem pěstování chmele je, že se neobejde bez sezonních brigádníků. Protože nezaměstnaní z Česka nemají o práci na chmelnici zájem, musí si zemědělci stále častěji najímat pracovní síly ze zahraničí, zejména z Ukrajiny.
Chmel je plodinou, která má jedny z nejvyšších vstupních nákladů. „Za poslední rok jsme se s cenou vstupů dostali přes 280 tisíc korun na hektar. Tržba z hektaru s pohybuje od 300 do 400 tisíc korun. Výkupní cena v Česku bohužel moc neroste. Chmel se totiž u nás prodává na dlouhodobé smlouvy, proto se vyšší poptávka po chmelu v minulých letech do zdejší výkupní ceny nepromítla tolik jako jinde ve světě.“ Až osmdesát procent českého chmele se vyváží do zahraničí.
Markéta Hartlová
