Sýkořice má 280 domů a 700 rekreačních objektů
Bez chat by byla polovina starostí
SÝKOŘICE. Na letecké fotomapě vypadá jako větší vesnice. V malebném ohybu řeky Berounky stojí dům vedle domu, na oplocených pozemcích se modrají bazény... Tahle vesnice v sousedství kamenolomu ale nemá jméno. Ani mít nemůže, protože není ani obcí, ani její místní částí, ani samotou. Jde o chatovou osadu. Skoro stejně velkou jako Sýkořice, na jejímž katastru leží. Danajský dar komunismu a důsledek rozmachu chataření, kvůli němuž mnohá místa na Křivoklátsku ztratila genius loci a obcím přibyly starosti.
Nejhůře dopadla právě Sýkořice. Zatímco domů k trvalému bydlení je v ní 280, rekreačních chat neuvěřitelných 700. Tedy těch oficiálních. Ty nelegální, které není možné zkolaudovat, v evidenci chybí.
„Na našem katastru je opravdu nejvyšší počet rekreačních chat na Rakovnicku. Nebýt stavební uzávěry, která byla na Křivoklátsku vyhlášena kolem 90. roku, určitě by jich bylo ještě víc. Možná už bychom byli na tisícovce,“ říká sýkořický starosta Jiří Šulc a trpce dodává, že kdyby na katastru nestály žádné, ubyla by obci polovina starostí.
Naděje, že budou postupně ubývat, je pramalá. Některé lesní sruby jsou sice opuštěné a blízko zániku, ale dokud jsou vedeny jako nemovitosti, můžou být kdykoli obnoveny. A naprostá většina chat je naopak v nejlepší kondici. Jsou udržované a stále komfortnější.
Zatímco generaci původních chatařů stačily kadibudky, pro vodu si jezdili do obecní studny a myli se v lavoru, ta současná už vyžaduje kompletní servis. V chatách najdete koupelny se sprchovým koutem a chemickým WC. Také nálada už je v osadách jiná než kdysi.
„Původní chataři měli své osadní výbory a jejich prostřednictvím komunikovali s obcí. Pořádali si v osadách potlachy, různé akce, společně sportovali a sdružovali se. Generace už se ale vyměnily. Z těch, kteří je zakládali, jich zbylo jen pár. Možná by na jejich spočítání stačily prsty jedné ruky. A noví chataři už se tolik nesdružují,“ říká sýkořický starosta.
Nesváry mezi rekreanty jsou jediným problémem, který Sýkořice nemusí řešit. Ne proto, že neexistují, ale proto, že obec nemá přestupkovou komisi. A tak se spory projednávají na Křivoklátě. Vše ostatní už je na Sýkořických. Asi největší boj svádí obec s odpady.
„Řešíme to velkoobjemovými kontejnery, které jsou v osadách přistavené. Přes zimu je odtamtud stahujeme, a tak musejí chataři vozit odpad sem k samoobsluze. Přes léto se takový kontejner naplní třeba i dvakrát do týdne. A bohužel přístup chatařů k recyklaci zatím není takový, abychom mohli říct, že je to v pořádku. Ale ne všichni jsou samozřejmě takoví,“ říká starosta.
Zatímco v minulosti si mohla obec od chatařských problémů alespoň v zimě odpočinout, v posledních letech to přestává platit, protože přibývá chatařů, kteří zde žijí celoročně. Dnes už totiž zákon umožňuje, aby se i do rekreačního objektu lidé hlásili k trvalému pobytu.
„Dřív to nešlo, dokud nebyla chata zrekolaudována k trvalému pobytu. O kolik nám takto narostlo obyvatel, nedokážu odhadnout. Mívali jsme 450 až 480 obyvatel, dnes jich je kolem 530, ale je to i díky nové výstavbě. Navíc ne všichni chataři, kteří tu žijí celoročně, se k trvalému pobytu přihlásí,“ vysvětluje Jiří Šulc. A co patří do portfólia nejčastějších zimních problémů osad? Nesjízdnost příjezdových cest, když napadne sníh. Ale udržujte úzkou cestu, která se v kopcích klikatí do ostrých zatáček. Navíc, když máte dost starostí s místními komunikacemi.
Markéta Hartlová
Proč právě Sýkořice?
Fenomén chataření se nevyhnul žádné obci na Křivoklátsku. Proč si ale rekreanti nejvíc oblíbili právě sýkořický katastr? „Je to kvůli dobré dostupnosti z Kladna a Prahy. Chatové osady začaly vznikat v 50. letech. Nejvíc chat se tu postavilo právě v té době a ještě v 60. letech. Přicházeli sem hlavně kladenští horníci, kteří to dostávali za odměnu, aby měli kam jezdit za čerstvým vzduchem a čistým prostředím,“ říká starosta Sýkořice Jiří Šulc. Stop další výstavbě přišel až s vyhlášením stavební uzávěry na Křivoklátsku.
