Pohled do přízemního bezbariérového bytu.
Bytový dům není ubytovna pro nepřizpůsobivé
Obavy sousedů byly zbytečné
LUBNÁ. Sociální byty jsou pojem, který v posledních letech působí na veřejnost stejně jako červený hadr na rozzuřeného býka. Někdy oprávněně, protože nikdo nechce mít za sousedy sociálně nepřizpůsobivé, někdy zbytečně, protože v těchto bytech nežijí jen problémoví obyvatelé. Zbytečnou hysterii zažila i Lubná. Dnes už se v domě s osmi bytovými jednotkami, o němž se před několika měsíci živě diskutovalo, bydlí a rozhodně není ubytovnou pro nepřizpůsobivé.
„Je to už náš třetí bytový dům v Lubné a v žádném případě jsme neměli v úmyslu, aby byl jiný než předchozí dva, s jejichž obyvateli nejsou problémy. Většinou to jsou lidé, kteří pocházejí přímo z Lubné nebo okolí. Nebereme sem každého, kdo přijde. Chceme si udržet vysoký standard,“ říká majitel domu Martin Stanke. Nepřizpůsobivé navíc rychle odradí, že majitelé přísně dbají na včasné placení nájmu. Už po jednom nezaplacení jim hrozí vystěhování.
K nedorozumění došlo kvůli tomu, že se majitel snažil získat na výstavbu bytů dotaci. A dotační program je zaměřený na sociální bydlení. „Kvůli tomu, jak jsou nastavena dotační kritéria, bych ale musel změnit svůj zavedený systém. Proto jsem nakonec vše financoval ze svých peněz z hypotéky,“ říká Martin Stanke.
Nový bytový dům stojí za školou. Byla to rozestavěná stavba, v níž původní majitel plánoval komerční prostory a byt v patře. Svůj záměr nedokončil a hrubou stavbu bez oken a se střechou prodal. Nyní je v přízemí i patře po čtyřech bytech 2+1, 2+kk či 3+kk. Většinou mají zhruba 40 m².
„Nájem je kolem deseti tisíc korun a jsou v něm započítány všechny poplatky od vodného až po internet a plný servis, který od nás nájemníci mají. Měníme žárovky, kapající kohoutky... O nic se nemusejí starat,“ vysvětluje majitel. Výše nájmu záleží také na domluvě. Majitelé přihlížejí k tomu, zda v bytě žije čtyřčlenná rodina nebo jedna babička. Pak částku upravují.
O zájemce neměli ani tentokráte nouzi. Dům byl zkolaudován 12. října a za pouhé tři týdny už byl prakticky celý obsazený. Volný je momentálně jen jeden byt. „Pokud se vyskytne problém, řešíme ho hned a rázně. Jestliže lidé platí nájem a nejsou na ně stížnosti od sousedů, tak nechodíme kontrolovat, jak to v bytě vypadá. Nechceme nikomu lézt do soukromí. V opačném případě nás ale samozřejmě zajímá, v jakém stavu byt je,“ říká Martin Stanke.
Byty byly projektovány tak, aby se maximálně využil každý centimetr. V žádném není zbytečná předsíň, vchází se rovnou do obytné místnosti. Přízemní byty mají samostatné vstupy, ty patrové jen malou krátkou chodbu. „Byty jsou víceméně stejné. Liší se jen v koupelnách, protože každá je laděná do jiné barvy nebo stylu,“ říká majitel. Právě podle ní si nakonec zájemci vybírali, který se jim nejvíc líbí.
Markéta Hartlová
S cigaretou ven
Majitel tří bytových domů v Lubné Martin Stanke není příznivcem kouření a odsuzuje, když lidé kouří v domácnosti, kde žijí děti. V jeho bytech si proto kuřáci nezapálí. „Ne že bychom to nájemníkům přímo zakazovali, ale kouřová protipožární čidla, která jsou uvnitř každého bytu, je to většinou odnaučí. Pokud si zapálí a kouř se nahromadí, tak ho čidla detekují a začnou houkat. Mají 104 decibely, takže je to velice nepříjemný zvuk,“ vysvětluje. Každý byt má z toho důvodu zabudovaný popelník venku před vstupními dveřmi.
