Zámek v Petrovicích byl až do roku 1996 sídlem okresního archivu. Poté už byl využívaný jen částečně.
Někdejší sídlo archivu nabízí realitka za 5,9 milionu
Zámek je na prodej
PETROVICE. Rakovnický realitní trh opět přichystal zajímavé překvapení. Na prodej je zámek v Petrovicích. Bývalé šlechtické sídlo, které bylo v restituci vráceno původním vlastníkům a je v jejich majetku dosud, je nabízeno za necelých šest milionů korun. Patří k němu i 17 300 m² velký pozemek a další hospodářské budovy.
Možná by se o petrovickému zámku dalo říct, že už nemá takový lesk jako dříve, ale rozhodně není zanedbaný. Fasáda je stále původní, jen minimálně oprýskaná, dochovaly se všechny zdobné sochařské prvky, bohatě zdobené mříže ve vstupech a také původní okna. Kupcům je zkrátka nabízena památka, která potřebuje jen minimální zásahy. Jeden z bytů v přízemí, který byl dosud obývaný nájemníky, je navíc vhodný ihned k nastěhování.
Jak ukazují fotografie, které realitní kancelář k nabídce prodeje přiložila, jsou ve velmi dobrém stavu i interiéry. Dveře a okenice zůstaly původní, na podlahách jsou kazetové parkety a zámek se může pochlubit i několika nástropními malbami doplněnými štukovou výzdobou. Ve vstupní chodbě v přízemí vítá příchozí erb někdejších majitelů panství Wallisů, za nichž bylo sídlo kolem roku 1860 upraveno do dnešní podoby.
Původní barokní zámek postavil Jan Josef z Valdštejna. Když roku 1731 zemřel, prodala jeho dcera Petrovice Wallisům. Ti je měli v držení až do roku 1881. Po relativně krátkodobých vlastnických epizodách, kdy byl velkostatek se zámkem v majetku Josefa Siegereicha a JUDr. Viléma Hersche, ho koupil kníže Max Egon z Fürstenberka. Při první pozemkové reformě roku 1923 o něj však přišel a zámek tak definitivně přestal být spojován se šlechtou.
Nejprve ho vlastnila rodina Jirákova, později Pekárkova. Té byl v roce 1948 komunisty zestátněn. Měl však štěstí v neštěstí, protože byl vybrán jako vhodný objekt pro okresní archiv. Po nákladných opravách sem byla roku 1960 státní instituce přestěhována. Archiv zde sídlil až do roku 1996, kdy se přestěhoval do nové budovy v Rakovníku.
Zámek s hospodářským dvorem a polnostmi byl rodinou Pekárkových zrestituován. Od té doby na navrácených pozemcích hospodaří, případně je pronajímají místním zemědělcům. V samotném zámku však nikdy nebydleli, byt v přízemí pronajímali, patro bylo nevyužité. „Každá nemovitost časem najde svého kupce, takže věřím, že ho najde i zámek. I my jsme při prodeji staré školy čekali šest let, než se objevili správní kupci. Jsou to mladí nadšenci, kteří si ji opravují pro své bydlení a máme radost, jak k rekonstrukci přistupují,“ říká starosta Radek Jelínek. Stejný šťastný konec by přál i zámku.
Markéta Hartlová
Bez využití jen tři
Třináct. Tolik je na Rakovnicku zámků nebo loveckých zámečků. Žádný z nich však není přístupný coby turistické lákadlo. Naposledy se o to pokoušeli manželé Zálešákovi v Olešné. Poté, co byli po vleklém sporu kolem prodeje ze zámku vystěhováni, se sídlo návštěvníkům opět uzavřelo. Má už však nového majitele, který postupně opravil střechy lihovaru a chlévů a nyní začíná rekonstruovat střechu zámku a staticky zajišťovat jeho nejproblematičtější stěnu. Šťastný konec zažil i zámek ve Skřivani, který se po nákladné opravě změnil v ekologickou farmu nabízející stylové ubytování. Zcela bez využití tak ze zmiňované třináctky zůstávají jen zámky v Krušovicích, Všetatech a Hřebečníkách.
